Dobrý den
Tento díl se věnuje pozdravům, zamýšlí se nad tím, proč volíme ten či onen pozdrav a také tomu, jak se možnosti pozdravů vyvíjejí.
Dobrý den. Z Prahy vás zdravím tímhle nejběžnějším a nejrozšířenějším českým pozdravem. Dnes ráno při cestě do práce jsem na chodbě našeho vinohradského činžáku potkala skladníka z pizzerie a řekli jsme si pěkně spisovně: "Dobrý den." Pozdrav "Dobrý den" má jasné kladné konotace, to znamená že se s~ním spojují kladné představy. Pokud ho někomu řeknu, projevím tím svou slušnost, pozornost, dobrou vůli. To se projevuje i v tom, že se tímto spojením označují různé agentury, hudební skupiny, rozhlasové pořady. Například "Agentura Dobrý den", rozhlasový pořad "Dobrý den z Bratislavy", hudební skupina "Dobrej den". V pozdravu "Dobrý den" jsou splněné podmínky k tomu, abychom v celých Čechách a na západní Moravě říkali v běžné komunikaci "Dobrej den", přesto v tomto pozdravu dáváme přednost spisovnému tvaru "Dobrý den". V poslední době se začíná objevovat nový pozdrav "Hezký den" někdy "Pěkný den". Nejedná se o nové spojení, ale o jeho nové užití jako pozdravu při loučení. Funguje jeho neotřelost a uživatel si stále uvědomuje významy jednotlivých komponentů. Toto spojení uslyšíme od mladších lidí. Vzniklo na pozadí anglického "Have a nice day". V češtině se vymezuje jeho význam tak, že pokud neříkáme pozdrav "Dobrý den" automaticky, přejeme jím úspěch, spojením hezký den přejeme pohodu v duši. Pozdravy "Hezký den" a "Pěkný den" jsou v češtině "in". Jsou módní. Říkají se do mobilních telefonů, používají je moderátoři bulvárních rozhlasových stanic, kteří mají vždycky dobrou náladu a jsou velice akční. Také vám někdo může popřát: "Krásný, úspěšný a pohodový den". Pohoda, pohodový, pohodář, pohodově, být v pohodě jsou někdy nová a nebo v současné době velmi oblíbená stará slova. O těchto slovech někdy příště. Teď se rozloučíme. Protože se loučíme v rozhlase, neřeknu na shledanou, ale na slyšenou.
Písnička Ivana Mládka o "zapeklité češtině" předeslala o čem je projekt, který vám na tomto místě Radio Praha nabízí.
Nejedná se o kurz českého jazyka, jak by se mohlo na první pohled zdát. Je to spíše povídání a zamyšlení o češtině, jejích proměnách v závislosti na společenském životě, historii a podobně. Jednotlivé kapitoly se pozastavují u různých zvláštností a zajímavostí, které v současné češtině nalézáme.
Doufáme, že se vám tato série zastavení nad českým jazykem bude líbit. Přivítáme samozřejmě vaše názory a připomínky.
Seriál připravila Věra Schmiedtová - vědecká pracovnice Českého národního korpusu. O jakou instituci se vlastně jedná a o čem v novém seriálu uslyšíte, se dozvíte z následujícího rozhovoru, který s paní Schmiedtovou natočil Jaromír Marek..... Pozorování jazyka byla ověřena v Českém národním korpusu, podrobnosti o něm najdete na internetové adrese ucnk.ff.cuni.cz
