Zelený
Co je zelené, má barvu jako čerstvá tráva, mladé osení, jehličí. Asociuje nám svěžest, odpočinek v přírodě, nezralost, skutečnou i přenesenou, také příjemný počitek z vnímán zelené - zelený je strom života, šedá /šedivá/ je teorie života. Lidskou nezralost nám představuje slovo zelenáč. Je to člověk, který je nezralý a tedy nezkušený.
Teď budeme mluvit o významu zelené jako barvy volnosti. Tento význam je pravděpodobně odvozen z vnímání městského člověka, který na zelenou na semaforu může přecházet ulici nebo volně jet autem. Existují tedy frazémy mít, dát zelenou něčemu nebo někomu. V rozhlasovém vysílání existuje zelená vlna, pořad, který informuje řidiče o nejsnadnějším projetí přeplněných silnic. Tento význam se dá užít přeneseně - zelená antisemitům.
Zelená vyjadřuje taky to, co prospívá nebo neškodí životnímu prostředí. (př. Strana zelených; zelené myšlení, zelení aktivisté, zelené argumenty, dokonce i zelená architektura).
Zelená v češtině symbolizuje i vojáky - př. zelená vojenská blůza, ale máme i slovní spojení zelené mozky, ve kterém je záporné hodnocení vojenského myšlení. Projevuje se v něm český negativní postoj k vojákům.
Nové slovní spojení zelená hranice - to je hranice mezi státy, kde není oficiální přechod. Lidé přes ní přecházejí ilegálně.
Rozhodovat něco od zeleného stolu znamená, že ten, kdo rozhoduje, nezná konkrétní situaci. Dnes už úřednické stoly nejsou zelené, ale kdysi byly pěkně pokryté zeleným filcem.
Stavět, dělat, vznikat na zelené louce je starý frazém, v poslední době oblíbený. Po roce 1989 vznikalo hodně věcí na zelené louce, bez předchozí zkušenosti. Původně stavět něco na zelené louce znamenalo, že bylo potřebí vybudovat i inženýrské sítě. Dnes je tento frazém používán mnohem šířeji. (př. ..tento stát nebudujeme na zelené louce, ale na půdě mnoha...historických, kulturních, hospodářských a dalších danností.)
Ve slovníku Josefa Jungmanna je zachyceno spojení dítě ze zelené krve, což znamená dítě nemanželské.
Hodilo by se mi teď odkázat od zeleného zákalu k zákalu šedému a příště probrat šedivou a s ní i ostatní nezákladní barvy. Ale před šedou nás ještě čeká barva hnědá a žlutá.
Na slyšenou příště.
Písnička Ivana Mládka o "zapeklité češtině" předeslala o čem je projekt, který vám na tomto místě Radio Praha nabízí.
Nejedná se o kurz českého jazyka, jak by se mohlo na první pohled zdát. Je to spíše povídání a zamyšlení o češtině, jejích proměnách v závislosti na společenském životě, historii a podobně. Jednotlivé kapitoly se pozastavují u různých zvláštností a zajímavostí, které v současné češtině nalézáme.
Doufáme, že se vám tato série zastavení nad českým jazykem bude líbit. Přivítáme samozřejmě vaše názory a připomínky.
Seriál připravila Věra Schmiedtová - vědecká pracovnice Českého národního korpusu. O jakou instituci se vlastně jedná a o čem v novém seriálu uslyšíte, se dozvíte z následujícího rozhovoru, který s paní Schmiedtovou natočil Jaromír Marek..... Pozorování jazyka byla ověřena v Českém národním korpusu, podrobnosti o něm najdete na internetové adrese ucnk.ff.cuni.cz
