Otřes na burze; Nezaměstnanost na Ostravsku; Konec Zemanovy vlády
Mnozí nezaměstnaní tam reptají, že i za této situace pracuje v regionu mnoho cizinců, kteří dostali oficiální povolení českých úřadů a ujídají tak z krajíce pracovních příležitostí.
Sotva se ve Spojených státech trochu utišila aféra kolem falšování hospodářských výsledků energetického kolosu Enron, která stála pověst a nakonec i existenci špičkovou auditorskou firmu Arthur Andersen, vybuchla minulý týden další bomba. Podobné praktiky totiž přiznal i druhý největší telekomunikační operátor pevných linek ve Spojených státech - firma WorldCom. I v jejím případě kontrolovala účetnictví společnost Arthur Andersen. Oba případy samozřejmě vedou k úvahám, jak kontrolovat auditorské firmy. Jejich význam pro podniky je přitom nezastupitelný. Auditovaná účetní uzávěrka je například vstupenkou na kapitálové trhy a zlevňuje zdroje, které na nich mohou podniky získat. Podle Františka Dostálka, partnera velké celosvětové auditorské firmy KPMG, došlo v České republice v auditorském prostředí k výrazně pozitivním změnám, i když připouští, že malé auditorské firmy, se dvěma či třemi zákazníky, mohou podlehnout pokušení nebýt úplně poctivé.
"Samozřejmě se to stát může. Je otázka, jak je to pokušení velké. Bavíme se o integritě zástupců nebo pracovníků auditorských firem. Ale, myslím si, že pokud jde o vývoj v České republice, tak události, které jsme viděli během posledních let, přispěly k tomu, že vědomí auditorů o důležitosti jejich práce, o transparentnosti účetních závěrek, o poctivosti v přístupu ke klientům, se významně změnilo a ty poslední roky vývoje auditorské profese v Česku pomohly k tomu, aby se tato profese dostala trošku jinam, než byla před pěti či sedmi lety."
František Dostálek připomíná, že případ renomované auditorské společnosti Arthur Andersen povede k dalšímu tlaku na změnu pravidel pro činnost auditorů.
"Jde jednak o oddělování poradenských částí auditorských firem, které začalo a pokračuje, a mělo by být dokončeno v relativně dohledné době. Mluví se o některých principech, které by měly být zavedeny, jde o omezení poskytování neauditorských služeb auditním klientům."
Oddělování poradenských služeb od auditorů už začalo i v Česku.
"V některých případech už k tomu došlo. Jinak tento proces pokračuje a měl by být dokončen. Samozřejmě, každá firma je v jiné situaci."
František Dostálek soudí, že nyní se ve světě budou zřejmě hledat cesty, jak opětovně posílit důvěru v auditorské společnosti. Některé z těch kroků jsou prý ale nejen na straně auditorských firem, nýbrž také na straně auditovaných podniků. Patří mezi ně například významnější úloha dozorčích rad a výborů pro audit při výběru auditora a při komunikaci s ním.
Vládě premiéra Zemana zbývají k odstoupení už jen hodiny, nicméně stále úřaduje a občas ještě přijme i dosti závažné rozhodnutí. Tím je i prodloužení těžby uranu v Dolní Rožínce na Žďársku o dva roky. Odstupující ministr průmyslu a obchodu Miroslav Grégr tvrdí, že geologické a těžební podmínky jsou nečekaně příznivé, a tak se může dotěžit celé ložisko. Ekologickým aktivistům se to samozřejmě nelíbí. Argumentují tím, že ve světě jsou vydatnější ložiska a že vzhledem k útlumu jaderných elektráren obecně klesá cena paliva. Karolína Šulová z hnutí Duha má ještě jiné argumenty.
"Už teď leží na českých odkalištích téměř 90 miliónů kubíků radioaktivní hlušiny a kalů a při pokračování těžby uranu přibudou další. Prodloužení těžby na Dolní Rožínce znamená dva roky zbytečného pokračování ekonomicky pochybného, ekologicky rizikového a zbytečného projektu, místo toho, abychom za podobnými experimenty udělali konečně tečku."
Připomínky k další těžbě vznesl v odstupující vládě ministr životního prostředí Miloš Kužvart, ale zůstal osamocen. Jeden z kandidátů na Kužvartovo křeslo v nové vládě lidovec Libor Ambrozek soudí, že tak závažná rozhodnutí by odcházející vláda neměla dělat. Hornické odbory naopak pokládají prodloužení těžby za dobrou zprávu. Podle předsedy odborového svazu Cyrila Zapletala by totiž v případě zahájení útlumu přišlo postupně o místo přes tisíc lidí.
O pracovní místa jde i na Ostravsku, které trpí vysokou nezaměstnaností. Mnozí nezaměstnaní tam reptají, že i za této situace pracuje v regionu mnoho cizinců, kteří dostali oficiální povolení českých úřadů a ujídají tak z krajíce pracovních příležitostí. V loňském roce vydaly Úřady práce v Moravskoslezském kraji více než 2700 pracovních povolení pro cizince. Nejvíce jich přitom bylo paradoxně na Karvinsku, které je celostátně na druhém místě žebříčku nezaměstnanosti. Ředitel Úřadu práce v Ostravě Zdeněk Prouza ale tvrdí, že tento problém je vyvolán kvalifikačními požadavky.
"Úřady práce se snaží práci cizinců maximálně omezovat, ale stále jsou i profese, které se obsazují těžko, takže se někdy bez těch cizinců neobejdeme."
Nejvíce volných a dlouhodobě neobsazených míst je už několik let v důlním průmyslu. Spolu se zánikem hornických učebních oborů na počátku devadesátých let také postupně ubývá počet kvalifikovaných lidí v tomto oboru, a tak přicházejí cizinci.
"Nejvíce u nás pracuje Poláků, druhou skupinou jsou Ukrajinci. Jsou to především lidé zaměstnaní v důlních podnicích."
Existuje ale ještě jiný pohled. Velká část lidí na Ostravsku vnímá v posledních letech hornictví jako velmi rizikové zaměstnání. Odvolávají se přitom na řadu mimořádných případů, ke kterým došlo v nedávné minulosti na několika dolech regionu.
