Staronová vláda

Vladimír Špidla, šéf sociálních demokratů, se stane premiérem nové vlády České republiky. Jeho podřízení ministři budou nejen z jeho strany, ale po třech týdnech se dohodl s Koalicí, tedy s KDU-ČSL a Unií svobody - DEU na spolupráci. Středo-levá vláda má v Poslanecké sněmovně těsnou většinu sto jednoho hlasu. O složení vlády a o jejím programu se dozvíte od kolegy Mikuláše Kroupy v rubrice O čem se mluví.

Staronová vláda

Dohoda o koaliční vládě je hotova. Sociální demokraté dnes překonali poslední rozpory s KDU-ČSL a Unií svobody-DEU a dohodli se na personálním složení společného kabinetu.

Vladimír Špidla, Foto: ČTK

Premiérem se stane Vladimír Špidla, šéf sociálních demokratů, kteří ve volbách získali nejvíce hlasů. Sociální demokraté obsadili ve vládě jedenáct křesel, KDU-ČSL a Unie svobody - DEU získaly každá po třech ministrech. Podle jmen navržených ministrů lze o ČSSD soudit, že mnoho nových osobností ve svých řadách nemá. Posuďte sami. Na svém místě z minulé vlády zůstává Stanislav Gross - ministr vnitra, Pavel Rychetský - ministr spravedlnosti, Jaroslav Tvrdík - ministerstvo obrany. A pak je tu staronový ministr Jiří Rusnok, za minulé vlády ministr financí, dnes ministr průmyslu a obchodu. Ve vládě zasednou i dvě dámy, Petra Buzková jako ministryně školství a Marie Součková jako ministryně zdravotnictví. Obě dámy za ČSSD. Sociální demokraté si podrželi především takzvaná silová ministerstva tedy policii a armádu, pochopitelně i ministerstvo financí, kam zasedne Bohuslav Sobotka. US - DEU získalo post vicepremiéra pro vědu, výzkum a lidské zdroje, kam navrhly Petra Mareše, akademického historika, známého odborníka pro školství. KDU - ČSL získala naopak velmi důležité ministerstvo a to zahraničí, to obsadil předseda lidovců Cyril Svoboda. Vláda je tedy kompletní, chybí jen jmenování vlády prezidentem republiky Václavem Havlem, což je prý podle budoucího premiéra Špidly formální uvedení jeho týmu do funkcí. Svou vládu Špidla považuje za dobrou a silnou.

"Jsem si jistý, že tato vláda bude většinová a jsem si skoro jistý, že bude dobrá a silná."

Třítýdenní jednání o nové vládě přinesla mnohá překvapení. O jedno se postarala dnes bývalá předsedkyně Unie Svobody Hana Marvanová. Během jednání se nebyla schopna smířit s kompromisem o rozpočtových kapitolách. ČSSD totiž prosadila, že rozpočty na jednotlivá období budou opět nevyrovnané. Hana Marvanová prohlásila, že v takové vládě nechce pracovat. Dlouhodobé zadlužování státu může mít, podle ní, jen těžko řešitelné následky. Právě proto rezignovala na funkci předsedkyně Unie Svobody, zůstává však dál členkou poslaneckého klubu Unie svobody.

"Zůstávám členkou klubu Unie svobody. Jednotlivé vládní návrhy budeme diskutovat právě v klubech. Této diskuse se budu zúčastňovat. Také přiznávám, že z členství v klubu také vyplývají určité závazky."

Bývalá předsedkyně Unie svobody-DEU Hana Marvanová dala rodící se vládní koalici sociálních demokratů, lidovců a unionistů najevo, že nebude moci po celé čtyřleté funkční období počítat v parlamentu s jejím hlasem.

Nová vláda je na světě, Foto: ČTK

Podobného chování jednotlivých poslanců zvláště z Unie svobody-DEU se obává budoucí vláda, právě protože její nadpoloviční většina v poslanecké sněmovně je těsná o jeden hlas. Stačí tedy jediný neposlušný poslanec a vláda bude muset hledat spojence v jiných parlamentních stranách. Proto se strany vládní koalice snažily dohodnout na tom, že programové prohlášení podepíší a vyjádří tak svůj souhlas a loajalitu všichni poslanci za ČSSD, KDU-ČSL a Unie svobody-DEU. To podle některých politologů odporuje Ústavě a poslaneckému slibu, ve kterém jasně poslanec deklaruje, že bude hlasovat podle svého nejlepšího svědomí. Právě díky těmto kritickým hlasům se nakonec strany dohodly na jiném procedurálním schvalování programového prohlášení. Novinářům to sdělil Cyril Svoboda, šéf lidovců.

"Smlouva bude projednána v klubech. Tam se k ní jednotliví poslanci vyjádří. Takže tím odpadne nějaké podpisové martyrium."

Program budoucí vlády je skutečně zatím velmi rámcový. Vládní koalice se shodla na profesionalizaci armády, na prioritě vzdělávání, na nezvyšování daňového zatížení, na reformě penzijního systému, a na dalších spíše obecných formulacích. Programové prohlášení působí více než plán do budoucích let, jako soubor více méně populistických hesel. Tak například Zrychlíme rozhodování soudů a úřadů, odstraníme nadbytečnou byrokracii, zprůhledníme veřejné rozhodování. O tom, jak budou jednotlivé strany plnit své předvolební a vládní sliby, se ukáže v příštích čtyřech letech.