Anglicismy
V poslední době nastal příliv nových slov, a to hlavně z angličtiny. Angličtina nepůsobí na češtinu teprve v posledních letech. Ovlivnila např. slovní zásobu moderní hudby a sportu již mezi dvěma světovými válkami.
V poslední době nastal příliv nových slov, a to hlavně z angličtiny. Angličtina nepůsobí na češtinu teprve v posledních letech. Ovlivnila např. slovní zásobu moderní hudby a sportu již mezi dvěma světovými válkami.
Za komunistické vlády byl její vliv oficiálně potlačován. Ideologické hledisko bylo zakrýváno bojem za čistotu jazyka. Na přejímání slov nemá vliv politická či jiná vnější vůle, na změnách jazykových prostředků se podílí samotný jazykový systém, zvnějšku kulturní a technický vliv.
Vzepětí v přejímání anglicismů po listopadu 1989 je vyvoláno prestižností angličtiny v našem prostředí, uvědoměním si její důležitosti pro mezinárodní komunikaci, ale i významnou pozicí, kterou zaujímají anglicky mluvící země v oborech, jejichž slovní zásoba je přejímána.
Čeština cizí slova postupně adaptuje. V konečné adaptaci se často jedná o zachycení původní fonetické podoby slova, někdy se na výsledné podobě projeví představa českých mluvčích o anglické výslovnosti, např.: vyslovujeme business [biznis]; ale fitness [fitnes]).
Slova se zařazují do českého jazykového systému v těchto krocích:
Slovo nejprve hledá své české kategorie - slovní druh, u podstatného jména rod. Příklad:. image/imidž/ - setkáváme se u něho s rodem mužským, ženským i středním, např. své intelektuální imidž, svou pozitivní image, svému šaškovskému image, stále převažuje v absolutní většině původní psaní, počeštěné psaní se skoro nevyskytuje; esej /essay/ - zde se setkáváme s rodem mužským i ženským vydal svůj známý esej nebo bylo by možné napsat samostatnou esej, u tohot slova je pravopis už zcela počeštěný, s původním pravopisem se už vůbec nesetkáváme:
Když se vyjasní tyto problémy, začíná se počešťovat psaní - víkend, lídr, brífink;
Dále se slovo se začne časovat nebo skloňovat, vytvářejí se další slovní druhy, od podstatného jména se nejdříve se tvoří přídavné jméno. Například u slova víkend se počeštil pravopis a vytvářely se další slovní druhy - víkendový, víkendově. Čeština, na rozdíl od slovenštiny, nevytvořila sloveso - víkendovat.
Pro zahájení adaptace, tedy pro zařazování do českého jazkového systému, musí být splněny některé předpoklady. K nim patří dostatečně vysoká frekvence užití (čím je vyšší, tím rychleji probíhá adaptace), vliv má oblast užití (je-li slovo užíváno pro běžnou každodenní komunikaci, adaptace probíhá rychleji), ovlivňuje ji typ uživatele (pokud se jedná o vzdělané a poučené uživatele, slovo zachovává velice dlouho svůj původní pravopis i výslovnost) a adaptace probíhá různě u slov konkrétních nebo abstraktních. U konkréta probíhá adaptace rychleji než u abstrakta. Například je dávána přednost českému psaní džus, které označuje konkrétní věc, u slova judo ale užívá původní psaní. Stejné je to i se slovem jazz, kde absolutně převládá psaní anglické. Adaptace slov má tu výhodu, že slovu začne rozumět každý mluvčí češtiny. Nevýhodou je, že slovo ztrácí mezinárodní srozumitelnost.
Na slyšenou příště.
Písnička Ivana Mládka o "zapeklité češtině" předeslala o čem je projekt, který vám na tomto místě Radio Praha nabízí.
Nejedná se o kurz českého jazyka, jak by se mohlo na první pohled zdát. Je to spíše povídání a zamyšlení o češtině, jejích proměnách v závislosti na společenském životě, historii a podobně. Jednotlivé kapitoly se pozastavují u různých zvláštností a zajímavostí, které v současné češtině nalézáme.
Doufáme, že se vám tato série zastavení nad českým jazykem bude líbit. Přivítáme samozřejmě vaše názory a připomínky.
Seriál připravila Věra Schmiedtová - vědecká pracovnice Českého národního korpusu. O jakou instituci se vlastně jedná a o čem v novém seriálu uslyšíte, se dozvíte z následujícího rozhovoru, který s paní Schmiedtovou natočil Jaromír Marek..... Pozorování jazyka byla ověřena v Českém národním korpusu, podrobnosti o něm najdete na internetové adrese ucnk.ff.cuni.cz
