Představitelé stran vládní koalice se dohodli na dočasném zavedení tzv. milionářské daně
Předsedové stran vládní koalice se dohodli na dočasném zavedení tzv. milionářské daně. Unie svobody, která toto opatření nejprve odmítala, nakonec přistoupila na kompromis. Tzv. povodňový balíček však obsahuje ještě další daňové úpravy. Jaké?
Milionářská daň bude zavedena jen dočasně. Takový je výsledek jednání předsedů stran vládní koalice. Zvláště se čekalo, jaký postoj zaujme koaliční Unie svobody, která voličům slibovala, že se daně zvyšovat nebudou. Původně se hovořilo o tom, že lidé s příjmem více než 900 tisíc korun budou platit daň 37 procent bez časového omezení. Nakonec se strany dohodly na kompromisu. Daně se zvýší z nynějších 32 na 35 procent a to po dobu tří let, což je podle místopředsedy Unie svobody - DEU Ivana Pilipa v nynější mimořádné situaci přijatelný kompromis.
"Pokud je to 35 procent na 3 roky, tak je to určitý povodňový příspěvek, který je pak skutečně částkou, která není citelná a je to určité rozložení těch jednotlivých daňových úprav mezi širší skupinu obyvatel. Nechtěli jsme, aby to bylo 37 procent. Nechtěli jsme, aby to bylo trvalé. Dali bychom přednost, aby taková daň nebyla vůbec. Je to něco, na co jsme jako na mezní kompromis ochotni jít v zájmu toho, aby se ta popovodňová sitauce co nejrychleji stabilizovala."
A jaký je názor české veřejnosti. Vyděláváš více? Tak plať taky víc. Tento souhlasný názor na milionářskou daň zastávají dvě třetiny dozazovaných lidí v průzkumu agentury SC&C. Názory politologů i publicistů se v této otázce liší. Například Jiří X. Doležal, komentátor prestižního týdeníku Reflex se domnívá, že vláda chce milionářskou daní postihnout vrstvu, kterou má teoreticky sociální demokracie reprezentovat - tedy zaměstnance.
"Ti tzv. kapitalisté, levicovou rétorikou pak vykořisťovatelé, kteří mají pod kontrolou výrobní prostředky tu daň samozřejmě nezaplatí, protože výši svých příjmů jako fyzických osob, si díky tomu, že kontrolují účetnictví určují sami. Na ně ta daň vůbec nedosáhne. Zato zaplatí všichni zaměstnanci, kteří hodně pracují, jsou hodně schopní a umějí si vydělat. Takže ti budou potrestáni tou daní."
Milionářská daň se bude platit od roku 2003. Na druhé straně se vládní koalice shodla i na snížení daní a to z příjmu právnických osob. Od roku 2004 bude činit 28 místo nynějších 31 procent. V balíčku daňových opatření zůstává rovněž zvýšení spotřebních daní na alkohol, tabák a tabákové výrobky. Tím by měl stát získat zhruba čtyři miliardy korun. Dalších šest miliard korun pak z úpravy sazeb daně z přidané hodnoty, kde snížená sazba pět procent vzroste na sedm a základní sazba 22 procent klesne na 21 procent. Podle předsedy opozičního poslaneckého klubu ODS Vlastimila Tlustého dojde ke zdražení řady věcí.
"To, co připravují páni předsedové, tak to je podraz na entou a s povodněmi to nesouvisí vůbec. Daňové změny se promítnou se zpožděním mnoha měsíců. Navíc ty přínosy, které mají nové daně přinést, jsou zlomkem toho, jaký je rozsah povodňových škod. Jinými slovy z hlediska časového i z hlediska rozsahového je jasné, že připravované daňové změny nemohou sloužit ke krytí nákladů povodní."
Škody po povodních se odhadují na necelých 100 miliard korun. Další peníze chce vláda získat tím, že mzdy státních zaměstnanců zvýší pouze o 7 procent a nikoliv slibovaných 13. Na obnovu území po záplavách by měla jít i část z 56 miliard korun utržených z prodeje Telecomu. Vláda také zvažuje několikamiliardovou půjčku u Evropské investiční banky.
