Inspektor Klubíčko
Čeština, jako většina rozvinutých jazyků, má výrazové prostředky, které patří do různých stylových vrstev. V tomto díle našeho seriálu o češtině si ukážeme některé knižní prvky.
"Chtěla ho na to upozornit, ale pan Zachar se hned od mí odvrátil a pustil se nahoru. Ubírala se za ním, třesouc se chladem a předtuchou."
Tohle je citace z detektivky Emila Vachka Muž a stín.
Čeština, jako většina rozvinutých jazyků, má výrazové prostředky, které patří do různých stylových vrstev. V téhle ukázce máme celou řadu dnes už knižních prvků. Kdybychom tuhle větu řekli současným jazykem, museli bychom ji říct takto:
"Chtěla mu to říct, ale pan Zachar se od ní otočil a šel nahoru. Šla za ním a třásla se chladem. Měla zlé tušení."
Dnes už těžko zjistíme, zda slova odvrátit se, ubírat se a přechodník třesouc se byly pociťovány v době vzniku detektivky tak vypjatě knižně jako v současnosti. Vachek ovšem pokračuje takto:
"Pan Zachar funěl jako tuleň, vrzal a lomozil podešvemi a vždy v zatáčce se obrátil a zjišťoval její přítomnost, jako by neměl za sebou člověka, ale nespolehlivé psisko."
Spojení - funěl jako tuleň knižnost trochu polidšťuje, vrzat podešvemi to beru, ale lomozit podešvemi, to dnes není běžná představa, jakou máme o zvuku lomozit. A podešve, ty už taky nemáme, máme podrážky. Vždy bychom nahradili tvarem vždycky, zjišťovat přítomnost je spojení velmi administrativní, zjišťuje se např. přítomnost při vyučovací hodině. Slovo psisko také čpí starobou a nese v sobě pečeť, jakoby uteklo od Vančury.
Proč si tenhle odstavec Vachkovy detektivky prohlížíme? Abychom si uvědomili, že čeština se nejen obohacuje novými slovy, jak jsme pozorovali v některých předchozích příspěvcích, ale je také bohatá svými jazykovými vrstvami. A i když dnes bychom všechna výše uvedená slova ve svém každodenním hovoru běžně neužili, moc dobře je známe. Pasivně. A občas po nich sáhneme, abychom o ně svůj běžný jazyk obohatili
Prostě, jazyk kráčí časem a mění se. Jen skutečně talentovaný spisovatel má cit pro přirozený jazyk. A to je nejčastěji jazyk mluvený, který je zdrojem pro jazyk psaný.
Na slyšenou příště
Písnička Ivana Mládka o "zapeklité češtině" předeslala o čem je projekt, který vám na tomto místě Radio Praha nabízí.
Nejedná se o kurz českého jazyka, jak by se mohlo na první pohled zdát. Je to spíše povídání a zamyšlení o češtině, jejích proměnách v závislosti na společenském životě, historii a podobně. Jednotlivé kapitoly se pozastavují u různých zvláštností a zajímavostí, které v současné češtině nalézáme.
Doufáme, že se vám tato série zastavení nad českým jazykem bude líbit. Přivítáme samozřejmě vaše názory a připomínky.
Seriál připravila Věra Schmiedtová - vědecká pracovnice Českého národního korpusu. O jakou instituci se vlastně jedná a o čem v novém seriálu uslyšíte, se dozvíte z následujícího rozhovoru, který s paní Schmiedtovou natočil Jaromír Marek..... Pozorování jazyka byla ověřena v Českém národním korpusu, podrobnosti o něm najdete na internetové adrese ucnk.ff.cuni.cz