Jidiš
Slova s námi žijí, aniž si uvědomujeme jejich původ. Dnes si budeme povídat o některých, která k nám přišla z hebrejštiny a z jidiš. Málokdo ví, že slova mišuge, póvl, čurbes jsou z jidiš. V židovském prostředí jsem se naučila slovo chucpe. Náš slovník ho nezná. Z hebrejštiny máme slova čachr, melouch, šlamastika, šoufl, ale i slovo sobota. Pojďme se na některá z těchto slov podívat do korpusu!
Slovo košér, košer už žije zcela svobodně i v obecném jazyce. Vždyť je už zařazeno ve výkladovém slovníku z šedesátých let minulého století. Tehdy bylo pociťováno jako příznačné pro židovské prostředí. Vztahovalo se k jídlu připravovanému podle předpisů halachy. Přeneseně se už tehdy užívalo ve významu - nezávadný. Dnes košér kráčí publicistikou a v korpusu máme nejen spojení - košer strava nebo košer sendvič, ale i spojení ideově košér, politicky košér, ekologicky košér, nebo v citátu z Práva: "privatizace po česku nebyla zdaleka košér". Jen poučený člověk pochopí skrytý humor ve spojení :"Je to židovská košer šunka", protože víme, že: "Ortodoxní Židé dodržují košér, nejedí škeble a vepřové maso." A z jakého masa se vyrábí šunka? No přece - tradičně z vepřového.
Póvl je podle slovníku podřadné zboží, bezcenná věc, brak. Jazyk postoupil dál. Jak nám ukazují doklady z korpusu, význam se rozšířil: "tolik nenáviděl ultrapravicový a nacionalistický póvl", "Od nás utíkala elita. A od nich k nám šel póvl." Tedy slovo póvl je dnes užíváno i pro člověka. Najdeme i spojení póvl společnost.
Čachr, tedy jednotné číslo tohoto podstatného jména najdeme jen ve slovníku. V jazyce je toto slovo jen v množném čísle: rejdy a čachry, finanční čachry, politické čachry, účetní čachry. Význam je stále stejný. Tak jak ho popsal slovník - nepoctivý, pokoutný obchod; nepoctivé jednání.
Čas nám vypršel. Už se nepodíváme na slova - chucpe, čurbes, melouch, šlamastyka a šoufl.
Vyhlašujeme velké detektivní pátrání po slovu chabrus. Slovník ho vykládá zcela jinak než ho zná korpus. Jak znáte toto slovo vy?
Na slyšenou příště.
Písnička Ivana Mládka o "zapeklité češtině" předeslala o čem je projekt, který vám na tomto místě Radio Praha nabízí.
Nejedná se o kurz českého jazyka, jak by se mohlo na první pohled zdát. Je to spíše povídání a zamyšlení o češtině, jejích proměnách v závislosti na společenském životě, historii a podobně. Jednotlivé kapitoly se pozastavují u různých zvláštností a zajímavostí, které v současné češtině nalézáme.
Doufáme, že se vám tato série zastavení nad českým jazykem bude líbit. Přivítáme samozřejmě vaše názory a připomínky.
Seriál připravila Věra Schmiedtová - vědecká pracovnice Českého národního korpusu. O jakou instituci se vlastně jedná a o čem v novém seriálu uslyšíte, se dozvíte z následujícího rozhovoru, který s paní Schmiedtovou natočil Jaromír Marek..... Pozorování jazyka byla ověřena v Českém národním korpusu, podrobnosti o něm najdete na internetové adrese ucnk.ff.cuni.cz
