"Zbytečně volit nepůjdu", říkají někteří lidé k referendu ČSSD o kandidátovi na prezidenta
Česká sociální demokracie si řekla: "Proč neuspořádat referendum o našich kandidátech na prezidenta? Peníze na to máme, kandidáty také, nebudeme se v rámci strany dohadovat, kdo bude kandidovat. Ať to za nás rozhodnou voliči." A tak pět týdnů mohla veřejnost volit, koho by si přála za prezidenta z kandidátů sociální demokracie.
Ten, kdo vyhraje bude mít podporu této vládní strany na půdě parlamentu. Kdo to bude? Že by Miloš Zeman, bývalý premiér, nebo Jaroslav Bureš, náměstek místopředsedy vlády pro legislativu, že by Otakar Motejl, veřejný ochránce práv, či Martin Potůček, vysokoškolský učitel? Jaká byla účast nikdo zatím neví, potvrzuje to i tiskový mluvčí ČSSD Jiří Hron.
"Veřejná občanská anketa se konala ve všech okresech a krajských městech. Já osobně nemám poznatky o tom, jaká byla účast nebo atmosféra. Pokud jde o jedno hlasovací místo, které bylo trvale otevřeno ve foyer Lidového domu, tak mohu říci, že během těch pěti týdnů každý den přicházelo zhruba 20-30 lidí, někdy padesát, někdy osmnáct."
Ostrou kritikou na účet sociálních demokratů nešetří mnozí politologové. Podobné stranické referendum považují spíše za reklamní tah. Mezi ně patří i Jiří Pehe.
"Domnívám se že referendum ČSSD nebylo jenom reklamním tahem, protože je známé, že většina občanů si přeje přímou volbu prezidenta, takže toto měla být náhražka za přímou volbu. Myslím si ale, že to měl být i pokus uvnitř ČSSD vyhnout se složitému rozhodování a vnitrostranickým bojům, kdo bude kandidátem na prezidenta. Obávám se, že toto referendum tento úkol neplní, protože přišlo velmi málo lidí. ČSSD to situaci spíše komplikuje než usnadňuje."
Je podobné referendum uspořádané jednou politickou stranou běžné i v zahraničí? Opět Jiří Pehe.
"Já jsem o ničem podobném neslyšel. Že by se konalo vnitrostranické referendum i s účastí veřejnosti o kandidátovi na prezidenta, o tom nevím. Mohli bychom to však srovnat ke stranickým primárkám v USA. Tam některé primárky jsou otevřené i veřejnosti. Rozdíl spočívá v tom, že v USA se jedná o vysoce organizovaný proces. Volí se typickým způsobem - tajně, hlasy se řádně počítají. To, co ČSSD zorganizovala u nás je velmi podivný proces, neprůhledný. Není zřejmé, jak ve výsledku bude odrážet mínění veřejnosti."
Vy sám, zúčastnil jste se tohoto referenda?
"Nezúčastnil. Mám prostě pocit, že hlasování v tomto referendu nedává smysl. Myslím si, že tento pocit má většina občanů. Podle posledních zpráv se koneckonců zúčastnili stovky nanejvýš tisíce lidí. Ačkoliv ČSSD možná očekává, že to budou sta tisíce. Důvod je ten, že většina lidí si myslí, že kandidát bude vybrán podle jiných kritérií než podle výsledků toho referenda."
Nízká účast ukazuje více než to, že referendum je pro Čechy něco neobvyklého. Lidé totiž nejdou k volbám, když mají dojem, že je to zbytečné. Vždyť o prezidentovi budou nakonec rozhodovat poslanci a senátoři. Proč tedy sociální demokraté utrácí za referendum. Že by se členové strany nebyli schopni shodnout na osobnosti, která by je zastupovala v prezidentských volbách. Oponuje tiskový mluvčí ČSSD Jiří Hron.
"Protože není možné již změnit příslušné body Ústavy, podle kterých by mohl být volen prezident přímou volbou, rozhodli jsme se, že alespoň tímto způsobem naznačíme, že si přejeme, aby prezident byl volen všemi občany. Přizvali jsme tedy k rozhodování občany o našem kandidátovi."
Ovšem toto referendum nebude mít přímou návaznost na skutečnou volbou prezidenta?
"Ústřední výkonný výbor, který bude kandidáta pro první volbu 15. ledna nominovat, bude rozhodovat s větší znalostí věci. Bude znát názory jak svých členů, tak i těch občanů, kteří se připojili k nabídce a vyjádřili svůj názor."
Výsledky tohoto referenda nejsou známy ani den po ukončení voleb. Zatím tedy zůstává otázka, koho sociální demokracie deleguje jako kandidáta na prezidenta. Možné je i to, že by ČSSD podpořila lidoveckého kandidáta Petra Pitharta, ten se ovšem v referendu neobjevil. Jak to dopadne? Nechejme se tedy překvapit.
