Dělení Československa aneb manželský spor o majetek

Česká republika před deseti lety získala z federálního majetku Československa o třetinu více než Slovensko. Ovšem dosud vede Fond národního majetku České republiky oddělený účet federáního fondu.

Dělení Československa aneb manželský spor o majetek

Bratislavský hrad

Československo mělo před dělením tři fondy národního majetku - český, slovenský a federální. S tím českým a slovenským nebyl během dělení žádný problém. Každý si nechal, co mu patří, dalo by se zjednodušeně říci. Ovšem kámen úrazu byl ten třetí - federální. Dělení majetku je vždy citlivá záležitost, proto vznikl zákon 541/1992, který měl za úkol předejít možným nesrovnalostem. Všechny tři fondy uzavřeli společnou dohodu podle zmíněného zákona o tom, že Český fond národního majetku získá dvě třetiny z federálního a zbytek tedy třetina federálního majetku připadne Slovenskému fondu. Nebylo to však nespravedlivé, domnívá se tisková mluvčí Českého fondu národního majetku Zuzana Opletalová.

"Ano, přesně tak. Poměr byl dva ku jedné. Bylo to ale součástí komplexního dělení hospodářství. V celku to bylo spravedlivé."

Poměr v dělení společného majetku dva ku jedné pro Českou republiku byl podle odborníků správný. Slovenská strana si však tímto poměrem není jistá. Podle historika Libora Vykoupila proběhlo dělení s dobrým výsledkem.

"Kdyby ten výsledek nebyl přijatelný pro obě strany, tak by se o tom handlovalo ještě dnes. Vždycky to bude vypadat tak, že strana, která o tom bude hovořit, se bude cítit poškozenou."

Podle historika Vykoupila není důvod, proč si navzájem vypočítávat jednotlivé zásluhy, které posléze přepočítávat na peníze. Dělelní Československa připomíná manželský spor o majetek před rozvodem.

"Klíč byl nastaven 2:1 vzhledem k početní převaze Čechů v jejich prospěch. Nemohlo se do tohoto promítnout, že česká strana se výrazně podílela v minulosti na industrializaci Slovenska. Nemohlo se na tom promítnout leccos jiného. Ale domnívám se, že by to nemělo zanechávat nějaké výrazné pachutě. V tom základním dělení Československa dopadlo, jak dopadnout mělo. Co chcete, aby si říkali navzájem čerstvě rozvedení manželé, když se pokusili rozdělit si na půl televizor."

Faktické vypořádání mezi Českou a Slovenskou republikou bylo zpečetěno ve společné smlouvě, která byla sepsána až v roce 1999. Čeho všeho se smlouva týkala prozradila Zuzana Opletalová z Českého fondu národního majetku.

"Kromě fondů řešila i další věci, které se týkaly dopravy, financí, obrany, kultury, sociálních věcí, průmyslu a obchodu, justice atd. Tím byla uzavřena fakticky veškerá agenda, co se týkala fondů. Nicméně dodnes vede Fond národního majetku České republiky ve své agendě oddělený účet Federálního fondu národního majetku. Současný zákon 171/1991, který založil FNM České republiky, nedovoluje, aby se spojil účet těchto dvou fondů."

Vláda chce mít do konce února jasno o výstavbě dálnice D47. Ministr dopravy má do této doby vyjednat změny ve smlouvě s investorem stavby - izraelskou společností Housing and Construction. Podle mluvčí kabinetu Anny Stárkové dohoda zatím nepřesně formuluje rizika pro stát, například podmínky výkupu pozemků pro dálnici, a to by se mělo změnit.

"Podle vyjádření pana Šimonovského, by vláda měla rozhodnout, zda v té původní upravené smlouvě pokračovat nebo ji vypovědět."

Ministr dopravy Šimonovský

Policie obvinila sedm představitelů bývalé Investiční a Poštovní banky v souvislosti s vydáním dluhopisů v dubnu 1998. Bankéři jsou mimo jiné podezřelí ze zkreslování údajů o stavu hospodaření. Tím, že nechali banku vstoupit do nepřiměřeného rizika, ohrozili tak její stabilitu a likviditu, což tehdy vyústilo k nucené správě IPB banky a následně i k rychlému prodeji ČSOB. Proto, jak zdůraznila mluvčí Alice Frišaufová, Česká národní banka už v roce 98 podala dvě trestní oznámení na vedení tehdejší IPB banky.

"Jedno bylo podle paragrafu 125 trastního zákona o zkreslování údajů o spoření a jmnění, a druhé podle paragrafu 255 trestního zákona o porušování povinností při správě cizího majetku."

Ani šestým kolem neskončilo kolektivní vyjednávání v mladoboleslavské Škodovce. Odbory a vedení firmy se zatím dohodli na pracovní době a dovolené v příštím roce. Otevřená je stále výše mezd. Znovu jednat se bude podle mluvčího Škody Auto Jaroslava Černého až 8. ledna příštího roku.

"Od nového roku se nic nemění. Firma navrhuje jednorázovou kompenzační platbu ve výši 1830 Kč na jednoho zaměstnance. Tato platba pokrývá období od 1.1. - 30.3. 2003. V této době se nepředpokládá nějaké navýšení. Od 1.4. 2003 navýšení průměrmného výdělku o 3 procenta. Návrh odborů je navýšení tarifů od 1.4. o 10,5 procenta."

Podobná je situace u Českých drah. Stanoviska vedení a odborů se ale přiblížila. Odboráři snížili svůj požadavek na růst mezd na deset procent, vedení společnosti naopak zvýšilo svou nabídku na šest procent. Jednání stále pokračují.