Silvestr a Nový rok ve staré Praze
Už jen několik desítek hodin nás dělí od roku 2003 a také od bujarého veselí. Víte, že loučení se starým rokem a vítání nového je novodobou tradicí a dlouho bylo ve stínu Vánoc. O tom, jak se slavil Silvestr v minulosti, vám řekne Zdeňka Kuchyňová.
Dříve přelom letopočtu žádné velké oslavy nedoprovázely. Kalendář sledovala ve středověku převážně církev a to kvůli přesnému určení pohyblivých svátků. Teprve s vynálezem knihtisku se kalendáře rozšířili mezi lidi. Jejich obliba pak nesmírně vzrostla v 19. století. V kalendářích byly totiž různé užitečné rady, povídky, obrázky a také informace pro hospodáře a obchodníky. Jak uvedl Zdeněk Míka, autor výstavy o tom, jak se slavily Vánoce a Nový rok ve staré Praze, kromě Bible byly kalendáře na dlouhou dobu jediným zdrojem informací a poučení, se kterými se člověk setkával. A právě díky nim si lidé začali uvědomovat změnu letopočtu a loučit se se starým rokem.
"To je záležitost až druhé poloviny 19. století. Předtím si pouze nějaká stolní společnost nebo staří mládenci v restauraci připomněli změnu letopočtu a poseděli déle u vína a piva a to bylo všechno. "
Tedy žádná velká oslava - ta začala až v 70. letech 19. století.To se už silvestrovské zábavy přehouply přes půlnoc a lidé začali Nový rok bouřlivě vítat. Na ulicích, tak, jak to vidíme dnes, se však neslavilo.
"Na ulicích v žádném případě. Lidé byli v hospodách a nebo byly taneční zábavy ve společenských střediscích. Například Umělecká beseda pražská slavila na Žofíně."
Jak dodal Zdeněk Míka, přelom roku přinesl nejen oslavy, ale i další zajímavosti - například novoročenky. Ta nejstarší pochází už z roku 1619. Ona známá písmena P.F. se však na novoročenkách objevují od přelomu 19. a 20. století. Jsou odvozená z francouzského pour feliciter, což znamená pro štěstí. První takováto novoročenka je ve sbírkách Muzea hlavního města Prahy z roku 1892 a rozesílala ji malá továrna na výrobu měřících přístrojů Josefa a Jana Friče. Kromě novoročenek a kalendářů se na Nový rok roznášely i poštovní knížky. Jejich účelem bylo kromě získání zpropitného pro listonoše, i poskytnutí různých informací o službách, které pošta nabízela. Poslední poštovní knížky u nás vyšly v roce 1948.
