Ohlédnutí za Febiofestem
28. února definitivně skončil slovenskou částí letošní jubilejní ročník Febiofestu. Jaký byl, na to se ptám Eveliny Himalové, která v pořadí už desátou mezinárodní přehlídku filmu, televize a videa sledovala.
"Letos se nám povedlo vytvořit velmi bohatý doprovodný program. Každý rok se snažíme vymyslet sekci, která jde za diváky. Protože první nápad, když jsme promítali i na nádraží pro bezdomovce, se velmi osvědčil, tak jsme poté měli sekci v nemocnici, a minulý rok na policii. Tentokrát jsme si vybrali jako místo setkání školu, a to proto, že ve škole a školském prostředí se odehrává spousta filmů, například i slavný film Zdeňka Svěráka 'Obecná škola'. Také se nám podařilo letos oslovit a přivézt několik výrazných osobností světového filmu, ať už je to režisér, který je dnes vlastně ve své generaci možná jedním z nejobdivovanějších mladých režisérů Evropy - Tom Tykwer, nebo taková celebrita jako je Roman Polanski. Především ten posun je vidět v té kvalitě programu. Tím nemyslím jenom německý film 'Nebe', který zahajoval, nebo 'Pianista', jímž končila pražská část Febiofestu, který získal Zlatou Palmu v Cannes (nově toto sugestivní válečné drama z Polska za druhé světové války, natočené na základě skutečného příběhu, též sedm francouzských Césarů, mimo jiné za nejlepší dílo roku, a sedm nominací na americké Oscary - pozn. red.), ale filmy třeba z jižní Ameriky, 'severské kino', klasické 'jižní kino' - letos zasvěcené Pieru Paolu Pasolinimu, včetně jeho krátkých dokumentárních snímků a poznámek, které si dělal při zahraničních obhlídkách na celovečerní filmy, asi 20 světových novinek - předpremiér nových snímků, no a filmy z jednotlivých terotorií východní a střední Evropy, poprvé věnované Evropské unii, protože jsme si řekli, že pokud nás letos čeká referendum do Evropské unie, tak bychom měli přispět tím, že shromáždíme tvorbu Evropské unie a ukážeme divákům, kam vlastně chceme vstoupit, kam chceme jít, a jak se tam žije,"
řekl Fero Fenič o skončeném Febiofestu.