Ekonomika

Ekonomika

Nedávný sjezd sociální demokracie měl řešit vnitrostranickou krizi. Od způsobu jejího řešení se pak očekávala i odpověď na otázku, jaký bude osud reformy veřejných financí, která má omezit zadlužování České republiky. Šlo o to, jaký mandát dostanou v tomto ohledu od delegátů sociálnědemokratičtí ministři a především premiér. Reforma totiž spočívá v přijímání nepopulárních opatřeních. Má se například spořit v sociálním systému, příspěvcích na stavební spoření, nahoru by měly jít některé daně. Sjezd skončil, ale na otázku, zda se reforma urychlí nebo zpomalí, a zejména, jaká bude její razance, neexistuje mezi odborníky jednoznačná odpověď. Ministr financí Bohuslav Sobotka se ale před mikrofonem Radia Praha tvářil docela spokojeně.

"Vzhledem k tomu, že sjezd sociální demokracie schválil rezoluci, ve které podporuje uskutečnění sociálně spravedlivé reformy veřejných rozpočtů, pak musím říci, že moje situace z pohledu mandátu bude daleko silnější než před sjezdem. Já jsem tady jasně řekl, že chci navrhnout takovou reformu, která bude vyvážená na příjmové i výdajové straně a jednoznačně jsem také řekl, že usiluji o to, aby náklady těch úsporných opatření spravedlivě nesly všechny sociální skupiny."

Problém je ovšem v tom, že pojem sociálně spravedlivá reforma se dá vykládat různě, stejně jako ústřední bod sociálnědemokratického programu, kterým je budování sociálního státu. Špidlův stranický rival Jiří Rusnok, bývalý ministr financí v Zemanově vládě, zastává spíše liberální pohled.

"Sociální stát podle mého názoru nespočívá primárně ve výši a dostupnosti sociálních dávek. Sociální stát spočívá v možnosti a rovné příležitosti rozvinout a uplatnit schopnosti každého jednotlivce."

Mnozí sociální demokraté naopak považují za atribut sociálního státu pouze neustále zvyšování sociálních dávek bez ohledu na stav veřejných financí. Právě v případě diskuse o reformě veřejných financí došlo ale na sjezdu k zajímavému úkazu, který jako by opět potvrzoval názor o schizofrenii v sociální demokracii. Hned první den roztleskal celý sál typický představitel levicového křídla profesor Valtr Komárek. O den později vyvolal stejně frenetický potlesk Jiří Rusnok, který říkal pravý opak. Jak Komárek zopakoval pro Radio Praha, v tuto chvíli není třeba zbytečné si dělat hlavu se státním dluhem.

"Ten dluh je v současné době 396 miliard. Tvoří 18 procent hrubého domácího produktu. Průměr státních dluhů v Evropské unii je 58 procent hrubého domácího produktu, tedy trojnásobně vyšší než náš."

Valtr Komárek říká, že samozřejmě vůbec není proti úsporám. Ty je ale nutné hledat v racionálním hodpodaření uvnitř jednotlivých resortů a ne šmahem snižovat plošně pouze sociální výdaje. Nejlepším lékem na dluh je ale podle něj růst výkonu ekonomiky, kterého lze dosáhnout vyššími státními výdaji do vybraných oblastí, a tím i vyšším zadlužováním v současnosti.

"Ten státní dluh narůstá tím, že se ty prostředky velice oportunisticky rozdrobují. Tam se něco přidá, tam se něco flikuje, nějaké upadající podniky se rychle dotují. Ony přitom stejně upadnou. Je to bezkoncepční, je to vlastně vyrovnávání deficitu z roku na rok. Mě by třeba nevadil dvojnásobný dluh, kdyby byl přísně zúčtovatelně použitý na ekonomický rozvoj, na prosazování nějakých programů sofistikovaných výrob a na investice do vzdělání, do vědy, do vědeckotechnického rozvoje."

Profesor Komárek prostě v sobě nezapře ctitele Keynesiánských teorií a sociálního státu skandinávského typu.

"Já považují reformu financí za nutnou, ale takovou, která nepodváže ekonomický růst, která nepřehání úsporná opatření na úkor evropského standardu sociálního zabezpečení. Já jsem zásadně proti, aby se tu v Evropě zaváděly nějaké americké systémy, které počítají s jinou psychologií a které nepočítají s určitými evropskými tradicemi a hodnotami."

Tezím Valtra Komárka oponoval na sjezdu především Jiří Rusnok.

"Veřejné finance v této zemi jsou v kritickém stavu. A jestli nám tady někdo tvrdí, že nejsou, tak vám lže a přivede vás do neštěstí. Mnohé země jako jsme my si už také vyzkoušely život na dluh. V určitém momentě vám banky přestanou půjčovat. A pak už jste zreformováni sami bez vašeho aktivního přispění. Pak už to půjde samo a my budeme pouze pasivně přihlížet."

To, že delegáti sjezdu vřele aplaudovali zcela protichůdným projevům Valtra Komárka a Jiřího Rusnoka si někteří pozorovatelé vysvětlují tím, že většina sociálních demokratů je už znechucena neustálým přešlapováním na místě, a proto živě reaguje na každý záblesk vize, koncepce či náznaku, jak dál, i když se tyto koncepce vzájemně vylučují. Nicméně většina odborníků zastává názor, že jelikož na sjezdu nedošlo k žádné výraznější obměně ve vedení strany, bude mít ministr financí Bohuslav Sobotka jen malou šanci prosadit ve vládě radikálnější verzi reformy veřejných rozpočtů, s níž vystoupil v závěru loňského roku.