První čeští chemici se z Kuvajtu vrátí už tento týden

Válka v Perském zálivu skončila. Končí i mise českých chemiků v Kuvajtu. Do konce května by se měli všichni vrátit zpět do České republiky. To bylo hlavní poselství, se kterým přijel český ministr Jaroslav Tvrdík za vojáky 1. česko-slovenského praporu chemické, biologické a radiační ochrany. Na místě sleduje Tvrdíkovu cestu za českými vojáky do Kuvajtu a Iráku Jaromír Marek.

První čeští chemici se z Kuvajtu vrátí už tento týden

Nemocnice v Basře, foto: ČTK

V Campu Doha rozpáleném odpoledním sluncem, kdy se rtuť teploměru vyšplhala přes čtyřicet stupňů Celsia, čekaly na ministra Tvrdíka nastoupeny čtyři stovky vojáků. Krátce po čtrnácté hodině odpoledne před ně předstoupil ministr obrany Jaroslav Tvrdík.

"Když jsem se s vámi viděl minule, posílal jsem vás rozkazem v podstatě do boje, posílal jsem vás do možné války, k ochraně civilních obyvatel, k ochraně vašich koaličních kolegů. Dnes mám poslání mnohem radostnější, alespoň z mého pohledu, poslání, kterým vám chci poděkovat jménem svým, jménem vlády České republiky a jménem všech obyvatel za misi, kterou jste vykonali, a oznámit to, co již asi víte od svých velitelů, že se celý kontingent po úspěšném splnění svého úkolu k 1. červnu vrací do České republiky."

Přesun českých vojáků zpět do vlasti už prakticky začal. Prvních třicet vojáků se vrátí už tuto středu letadlem ministra obrany. Další vojáci je budou následovat, tak aby zde na konci května zůstalo posledních dvacet vojáků, kteří budou zajišťovat dopravu techniky zpět do Česka. Mezi vojáky, kteří zůstanou v Kuvajtu až do konce května je Michaela Rennerová. Který byl podle ní ten nejtěžší okamžik?

Transport jednotlivých částí nemocnice na místo určení, foto: ČTK

"Asi nejdramatičtější bylo, když začaly létat ty rakety, to bylo třeba čtyřikrát pětkrát za noc, takže jsme každou půlhodinu hodinu vybíhali ven. Nevěděli jsme, kam to dopadne, odkud to letí, prostě nic. Jen jsme věděli, že je poplach, tak jsme utíkali. Měli jsme velmi smíšené pocity: strach, nervozita, napětí, jestli se něco stane, pojedeme už, nebo nepojedeme? Na jednu stranu jsme se těšili, že pojedeme, abychom pomohli, abychom konečně něco dokázali, ale na druhou stranu zase ten strach..."

Na všech vojácích je vidět úleva a všichni se už těší zpátky domů. Z Kuvajtu odjíždějí s dobrým pocit. Více Radim Klacl.

"Mám velmi dobrý pocit z toho, že jsme na vysoké úrovni reprezentovali Armádu České republiky, to opravdu velmi pěkný pocit. Také mě těší, že se všichni vracíme domů živí a zdraví,"

Druhý den svého pobytu na Středním východě tráví zvláštní zpravodaj Radia Praha Jaromír Marek s českým ministrem obrany Tvrdíkem v Basře, kde doslova v polních podmínkách působí čeští zdravotníci. Ministr Tvrdík měl v Basře původně zahájit provoz 7.polní nemocnice, kvůli technickým problémům se ale její otevření oddálilo. Herbert Brynda zavolal Jaromíru Markovi do Kuvajtu a zeptal se ho na aktuální situaci kolem nemocnice, ale také na to, jak Kuvajťané a Iráčané české vojáky přijímají:

Transport jednotlivých částí nemocnice na místo určení, foto: ČTK

"Už teď nemocnice funguje, už teď ošetřuje asi čtyřicet padesát lidí denně, ale ještě nefunguje tak, jak by měla, jak bude fungovat, až bude všechno hotovo a až bude všechno na místě. Protože svým způsobem vázne i doprava zařízení, které by mělo být na místě v průběhu dvou nebo tří týdnů. Ještě se čeká na transport šesti velkokapacitních letadel a šedesáti lidí, kteří jsou stále v České republice. Nemocnice by v konečné fázi měla mít tři sta dvacet pět lidí, v této chvíli je na místě dvě stě dvacet lidí, z nichž stovka už je v irácké Basře, a sto dvacet se připravuje v Campu Doha v Kuvajtu s tím, že se střídají; tři dny mají službu v Basře a potom se vrátí do Kuvajtu, tak aby mohli v provizorních podmínkách alespoň trochu slušně pracovat."

Američané se v Iráku setkávají s dost neskrývanou záští místního obyvatelstva. Co Češi v Kuvajtu a v Iráku?

"Na to jsem se několikrát ptal. Všichni mi shodně tvrdili, že Češi mají tady v Kuvajtu dobrou pozici. Když mají pravidelné hlídky v Kuwait City, tak se k nim lidé chovají velmi vstřícně. Co se týče Iráku - jak jsem hovořil s našimi lékaři - tam je to tak půl na půl. Někteří samozřejmě přítomnost českých vojáků - zdravotníků a lékařů - vítají, zejména tady v Basře, jiní se k nim staví podezíravě, někdy možná i nepřátelsky."

Tolik zvláštní zpravodaj Radia Praha v Kuvajtu Jaromír Marek.