Zoo Praha

V našem pravidelném cestování zamíříme do pražské zoo. Jak se dozvíte od Zdeňky Kuchyňové, zahrada se už vzpamatovává po povodních a chystá unikátní projekt - iluzi indonéské džungle.

Zoo Praha

Pražská zoologická zahrada byla otevřená na svatého Václava - 28. září roku 1931. Oproti jiným evropkých zahradám měla zpoždění zhruba 50 let, protože její založení vyvolávalo řadu sporů a chyběly peníze. Člověkem, který o zahradu usiloval několik desítek let, byl Jiří Janda, středoškolský profesor přírodopisu a ornitolog. Jak uvedl ředitel zoo Petr Fejk, nakonec se mu to podařilo.

"Dokonce už se sbírala zvířata pro pražskou zoo ještě před tím, než byla otevřena a pan profesor Jiří Janda, který si kvůli tomu koupil domek v Troji, je měl na zahradě. Měl tam papoušky, srnku, lvici Šárku. Když se zahrada otevírala, tak byla ještě staveniště a otevřená byla pouze o sobotách a nedělích. Postupně, měsíc po měsíci, krůček po krůčku, se rozšiřovala. Takže zhruba 4 měsíce po otevření zahrady tady bylo 88 zvířat. Z toho většinou ptáků."

Pražská ZOO

Dnes je pražská Zoo jednou z největších ve střední Evropě, je zde 400 druhů zvířat a jejich celkový počet je kolem dvou tisíc. To, že měl vznik zahrady zpoždění za Evropou, se paradoxně stalo výhodou. V ostatních metropolích je totiž uprostřed města a nemá se kam rozšiřovat. Pražská zoo však vznikla v přírodním parku Draháň-Troja na okraji Prahy. Zdejší atrakcí - zvláště pro děti - je lanovka, která spojuje horní a dolní část zahrady, mezi nimiž je asi 50-ti metrové převýšení. Lanovka je pozůstatkem nikdy neuskutečněného projektu, který měl spojit severní část Prahy s Výstavištěm.

V čele Zoo stála řada významných osobností. Důležitý byl samozřejmě její zakladatel Jiří Janda, později Cyril Purkyně, který se zasadil o podstatné rozšíření kolekce zvířat.

"Bezkonkurenčně nejvýznamnější persona v dějinách pražské zoo byl pan profesor Zdeněk Veselovský, který byl ředitelem od roku 1959 do roku 1988, plných 30 let. A ten vlastně uvedl pražskou Zoo do společnosti nejvýznamnějších zoologických zahrad z celého světa. Od 50tých let je Zoo Praha členem Světové asociace zoo a akvárií a pan profesor Veselovský byl dokonce jeden čas prezidentem této společnosti, což je obrovská pocta."

Pražská Zoo se v 60. a 70. letech výrazně zasadila o přežití koně Převalského a jeho navrácení do volné přírody. V současné době se podílí na projektu přežití levharta mandžuského.

"Stavy v zoologických zahradách i ve volné přírodě se pohybují okolo 40 kusů registrovaných jedinců. Je to druh, který je skutečně na samé hranici vyhubení a záleží na naší šikovnosti i na koordinaci chovatelské práce s ostatními zoologickými zahradami, které je chovají, jestli to dokážeme, nebo jestli tento druh z planety zmizí."

Nakrmit 2000 zvířat, která jsou v Zoo, samozřejmě něco stojí. Jak uvedl ředitel Petr Fejk, zahrada dá ročně za krmení 17 miliónů korun. A víte, které zvíře toho sní za nejvíc peněz? Je to lední medvěd. Denně spořádá potravu za 400 korun. Lidé mohou proto s krmením zvířat pomoci. Vyberou si to "své" zvířátko a podle ceníku přispívají na jeho potravu. Jako poděkování jim Zoo nabízí například volné vstupenky, zve je na různé akce a mají fotografii svého zvířete. U jeho výběhu je pak cedulka se jménem adoptivních rodičů. Zoo se snaží tam, kde to jde, nepoužívat klece, mříže či betonové zdi. Ty nahrazují spíše klády, kameny nebo vodní příkopy. Přesto se občas stane, že se některé zvířátko vydá na výlet, jako například opičky - makakové.

Kůň Převalského

"Udělaly několik výletů a tam je postrašila nějaká multikára, nebyl na ně hodný nějaký návštěvník a oni se nakonec vrátily a teď už nemají potřebu utíkat. Myslím si, že je to takový krásný koncept, který do moderní zoologické zahrady patří. Na těch zvířatech je potom cítit, že jsou v té zoologické zahradě rádi a spokojeni."

I když má pražská Zoo spoustu starostí s opravou pavilonů po povodních, pokračuje v projektu Indonéská džungle. Jedná se o největší projekt v dějinách všech českých zoologických zahrad.

"Je to obrovský skleník, pod kterým by se měla odehrávat iluze tropické východoasijské přírody. Zvířata nebudou oddělena žádnými mřížemi nebo skly. Budete mít pocit, že se procházíte mezi nimi. Ta nebezpečná zvířata budeme oddělovat spíše takovými rafinovanými způsoby, jako je skrytý vodní příkop nebo podobné další fígle. A vy by jste si skutečně měli prožít iluzi, že se mezi těmi orangutany, gibony, varany a motýli pohybujete jakoby mezi nimi. Bude tam i přirozený vodopád, budeme tam dokonce simulovat i tropický déšť a mělo by to skutečně být velice impozantní - taková působivá scenérie."

Pro návštěvníky by měl být pavilón otevřen na začátku příští sezóny. Tehdy by už měly být po povodni opravené i pavilony. Ředitel Zoo Petr Fejk si velice cení pomoci lidí po této přírodní katastrofě. Například odstraňovat nánosy bahna pomáhalo na šest stovek lidí. Celková škoda dosáhla kolem čtvrt miliardy korun. I na její snížení lidé výrazně přispěli.

"My běžně na darech dostaneme od veřejnosti tak 3 až 4 milióny korun ročně a během 4 měsíců po povodni se na našem kontě objevilo 22 miliónů korun. Pro mě, ač ty povodně byly strašně nepříjemné a nikdy bych nechtěl, aby se něco podobného opakovalo, tak mi dali pocítit něco, co bych asi nepocítil - tu neuvěřitelnou sounáležitost lidí se zahradou a napojení lidí na zvířata. Strašně si toho vážím a děkuju za to."