"Český sen" se rozplynul - zbyde dokumentární snímek
V sobotu se pro asi tisíc návštěvníků pražských Letňan rozplynul "Český sen". Takový je název fiktivního hypermarketu s neuvěřitelně nízkými cenami, na který několik týdnů lákala reklamní kampaň. Místo hypermarketu našli zklamaní lidé na zarostlé louce jen plachtu s nápisem "Český sen." O příchozí se zato živě zajímali dva mladí dokumentaristé s kamerou. O happeningu informuje Vilém Faltýnek.
Vít Klusák a Filip Remunda (autor filmu Obec Blšany, který zaujal na loňském karlovarském festivalu), se spojili k přípravě nezvyklého snímku o působení reklamy na českou veřejnost. Vysvětluje Filip Remunda: "Náš film zaznamenává zadání a průběh vzniku reklamní kampaně na nenexistující produkt, na otevírání neexistujícího hypermarketu, zaznamenává, jaké reakce probudí to samotné otevírání, a bude sledovat i mediální ohlasy. Zároveň bychom se chtěli spojit s lidmi, kteří tam byli, a mluvit s nimi, jaký na to mají názor."
Návratnou půjčku milion korun na film poskytl Fond pro rozvoj české kinematografie. Další částkou přispěla Česká televize. Důvod, proč si autoři vybrali právě vizi hypermarketu, je podle mluvčí projektu Jany Jabůrkové zřejmý. "V České republice se hypermarkety ujaly nejvíce z postkomunistických zemí," uvedla. Ve zhruba 120 hypermarketech podle ní výhradně nakupuje pětina občanů. Šéfredaktor časopisu marketing a media Daniel Köppl sobotní akci v Letňanech na vlastní oči viděl. Kampaň v České televizi a na billboardech považuje za klamavou reklamu. Celou akci považuje za poněkud nešťastnou: "Ona v důsledku postihne lidi, kteří se svobodně rozhodli, že chtějí učinit levný nákup, a nevěděli, že jsou zaneseni do takovéhle akce. Což mi na tom připadá nejvíc nešťastné." Köppl je také přesvědčen, že pokud chtěli tvůrci filmu zjišťovat, jak českou veřejnost ovlivňují reklamy, mohli se obrátit na odborné průzkumy, které se touto problematikou zabývají. Na to ovšem Remunda reaguje: "My jsme celou tu věc brali velmi vážně a byli jsme si vědomi, že pokud bychom o reklamě chtěli diskutovat s odborníky, například na televizní obrazovce v nějakém diskusním pořadu, nemohlo by to téma být vnímáno tak, jako prostřednictvím tohoto velmi silného zážitku."
Daniel Köppl také zpochybňuje poznávací hodnotu takovéhoto filmu: "Kdyby zjišťovali opravdový efekt reklamy, tak by to zjišťovali na jiném produktu, než je hypermarket. To je možná jádro celého toho problému, že je nešťastně vybraný ten objekt reklamy. Když si vezmete hypermarket a slib levné ceny, tak to není nic zlého. To je věc, se kterou jsme konfrontováni každý den a naučili jsme se s ní zacházet. Chápal bych to legitimněji, kdyby to byla reklama na krém, po kterém se hubne. To je věc zjevně absurdní, o které všichni víme, že takový krém asi úplně neexistuje."
Podle Remundy má smysl vynaložit na snímek více než miliónovou sumu, přestože právě cena filmu se stala předmětem kritiky. Záměrem podle Remundy rozhodně není krátkodobý žert na úkor občanů. "My si myslíme, že ten film je důležitou výzvou pro zamyšlení se nad současnou situací české společnosti 13 let po roce 1989, v době, kdy si zvykáme na to, co k nám přichází ze západu. Na velmi silnou, až agresivní reklamu, na ovlivňování našich životů prostřednictvím reklamních sloganů a obrazů. Zvyklí sjme na to nebyli, jsme v tom poměrně i nevzdělaní, protože například v západní Evropě se i ve školách vyučuje mediální komunikace, u nás tomu tak není. Náš film by chtěl trochu rozkrývat, jak reklama vzniká, jak působí, eventuelně by chtěl i přispět, aby se pohled veřejnosti na ni trochu proměnil," vysvětlil Remunda Radiu Praha.
