Obce si stěžují na běžence
Některé české obce, v nichž se nacházejí tábory pro uprchlíky, žádají větší ochranu od státních orgánů. Stěžují si totiž na chování běženců. Podrobnosti má Zdeněk Vališ.
Mnozí občané mají pocit, že stát není s to zajistit pořádek. Vadí jim, že někteří obyvatelé uprchlických táborů se potulují po městě a dělají výtržnosti. Starostka Kostelce nad Orlicí Ivana Červinková odmítá častou výtku, že Češi prý nejsou na cizince zvyklí, a proto jim vadí. Jak řekla Radiu Praha, lidé v obci samozřejmě chtějí pomáhat těm, kteří to potřebují. Na druhé straně ale není možné neustále tolerovat, aby byl život ve městě narušován právě těmi, kteří o tu pomoc žádají.
"Týká se to samozřejmě takového běžného obtěžování při pohybu ve městě nebo drobných krádeží, narušování veřejného pořádku. Jde zejména o jejich pohyb v nočních hodinách pod vlivem alkoholu atd."
Podle Ivany Červinkové jde občanům o to, aby v okamžiku, kdy se něco děje, byla k dispozici policie a zjednala pořádek. S naprosto stejnými problémy se potýká i obec Seč na Chrudimsku. Místostarosta Marcel Vojtěch říká, že obec žádala v květnu ministra vnitra Grosse o zřízení stálého stanoviště policie. Ministr ale odpověděl, že na to nejsou peníze, ať si obec vypomůže sama. Jenže, kde na to vzít?
"Seč nemá na zřízení městské policie peníze, nějakých tři až pět miliónů korun. A v tomto momentě - pokud by tady nebyla vůle státu - je tady jediné východisko. Zkrátka, přemýšlet o tom, zda pobytové středisko zrušit."
Občanům také vadí, že běženci jsou v případě spáchání přestupku prakticky nepostižitelní. S tím ale nesouhlasí ředitelka tiskového odboru ministerstva vnitra Marie Masaříková.
"V případě, že se dopustí nějakého přestupku a je mu udělena například bloková pokuta nebo pokuta, tak je povinen tuto pokutu zaplatit. Pokud u sebe nemá dostatek finančních prostředků, tak jsou hledány různé mechanismy, například ty pokuty jsou mu strhávány z kapesného, které dostává jednou za měsíc."
Místostarosta Seče ovšem hovoří v této souvislosti o pouhé teorii, protože běžné přestupky musí řešit samozřejmě obec sama.
"Dostávají akorát napomenutí, protože kdybychom to měli řádně prošetřovat, bude nás to stát další sumu peněz. To je dopisování si, je tady dvanáct táborů, a oni přecházejí z jednoho do druhého, jednou jsou v Seči, podruhé jinde. Prostě, když udělají nějaký přestupek, ty peníze jsou od nich nevymahatelné, co si budeme povídat."
Minulý týden se konalo v Kostelci nad Orlicí referendum, zda lidé stojí o místní uprchlický tábor nebo ne. Drtivá většina občanů se vyslovila proti a zároveň uvedla, že má s uprchlíky špatné zkušenosti. Vedení obce zaujímá realističtější postoj, nicméně, jak uvádí starostka Ivana Červinková, pokud se stát nebude snažit situaci nějak řešit, možná v Kostelci i přitvrdí.
"Je možné, že by k nějakým razantnějším krokům došlo."
Případné referendum a razantnější postup nevylučují ani v Seči. Podle červnového průzkumu veřejného mínění považuje většina Čechů cizince za velký problém. Tři čtvrtiny občanů si myslí, že by cizinci měli v Česku pobývat, jen když splní určité podmínky. Podle poloviny dotázaných by se měli úplně přizpůsobit českým zvykům a způsobu života. Jen sedm procent občanů by nechalo cizince žít podle jejich vlastních zvyklostí.
