Nejkratší a nejdelší slova v češtině
Do dnešního vysílání jsme zařadili i naši novou rubriku Česká nej. Milena Štráfeldová do studia pozvala lingvistu Jana Králíka z Ústavu pro jazyk český Akademie věd ČR a zeptala se, jaká jsou v češtině ta nejkratší a nejdelší slova:
"Já myslím, že čeština v tom nečiní výjimku s jinými jazyky, protože nejkratší slova jsou jednohlásková nebo jednopísmenová. Je několik spojek a, u, i, o, dále je několik předložek k, v, z, s. A možná bychom měli říci, že právě tato nejkratší slova patří i k těm nejčastějším. Naopak ta nejdelší slova se velmi obtížně vyslovují, a proto jich samozřejmě používáme málo. Občas, když se nějaký redaktor v novinách zabývá problémem dlouhých slov, přijde ke slovu nejneobhospodařovávatelnější. To ale zdaleka není nejdelší slovo, které můžeme v češtině vytvořit. My bychom mohli vytvořit slova jako nejneosamostatňovávatelnější nebo nejnerozradostňovávatelnější. Schválně to říkám tak, aby tomu bylo vůbec rozumět. A já jsem vymýšlel, jaká slova by byla vůbec nejdelší, a podařilo se mi vytvořit slovo, které má pětatřicet a šestatřicet písmen. To pětatřicetipísmenové slovo je nejnezpravděpodobnostňovávatelnějšími a sto s šestatřiceti písmeny je nejnezdevětadevadesáteronásobitelnějšími."
A jaká jsou v češtině ta nejfrekventovanější slova?
Dá se vůbec spočítat, kolik má čeština slov?
"To máme myslím každý ve svých rukou. V běžném jednosvazkovém slovníku najdeme kolem padesáti tisíc slov, ve čtyřsvazkovém je jich samozřejmě víc, kolem dvou set tisíc, v devítisvazkovém kolem čtvrt milionu, ale tolik slov nikdo z nás nezná ani neužívá. Běžný člověk vystačí s pěti, šesti tisíci slovy, vysokoškolák dejme tomu s deseti, dvanácti tisíci slovy. Spisovatel může dojít až k shakespearovským jednadvaceti tisícům nebo Puškinovým dvaadvaceti tisícům. V češtině je přibližně také tato hranice. Ale co jsem chtěl říci: my máme každý možnost v češtině utvořit od každého podstatného jména sloveso, od každého slovesa přídavné jméno, od každého přídavného jména příslovce a od každého příslovce zase zpětně podstatné jméno. A to se tak nádherně násobí. Já myslím, že toto kouzlo češtiny, které máme každý v rukou, nám umožňuje říci, že čeština má nepřeberné možnosti. A já s plným vědomím tvrdím, že je naprosto srovnatelná s nejvyspělejšími jazyky světa."
