Majzlík se pokusil o vnitrostranický puč v US-DEU, neuspěl!

Ratibor Majzlík, foto: ČTK

O dosud nevídaný skandál v české politice se o víkendu postaral na celostátním sjezdu Unie svobody-Demokratické unie šéf platformy DEU a bývalý místopředseda strany Ratibor Majzlík. Přítomným delegátům sdělil, že byl pověřen předsednictvím platformy oznámit, že vystupují ze strany. Podpora, o kterou se opíral, zjevně neodpovídala skutečnosti. "Nic podobného nebylo se základnou DEU konzultováno", uvedl delegát z Jihlavy Lukáš Velek přítomným novinářům. Majzlík pak ze zasedání demonstrativně odešel pouze se třemi spolupracovníky.

Ratibor Majzlík,  foto: ČTK
"Pan Majzlík je bohužel známý tím, že několikrát se pokoušel o stranickou vzpouru, ke které vždy nebyl plně autorizován svojí vlastní stranou. Já to vidím spíše jako symbolické gesto Majzlíka. Jistě má právo na svůj názor. Zda porušil nějaké vnitrostranické demokratické principy, o tom musí rozhodnout až jeho vlastní platforma nebo strana."

Okomentoval tuto událost politolog Jiří Pehe.

Předseda Unie svobody-DEU a místopředseda vlády Petr Mareš,  foto: ČTK
"Ukončete výstup a nástup, dveře se zavírají. Další stanice bezvýznamnost." Takovým hlášením podle komentátorů Lidových novin mohli unionisté svůj víkendový sjezd uzavřít. Konference Unie svobody - DEU v Hradci Králové však začala pokusem o vnitrostranickou vzpouru. Návrh šéfa platformy DEU Ratibora Majzlíka svrhnout současné vedení a zabouchnout dveře za účastí unie ve vládě se sociální demokracií vyzněl na prázdno. Ze tří set delegátů jeho návrh podpořilo pouze 15, pro setrvání ve vládě se stejným vedením hlasovalo 161 účastníků sjezdu. Majzlík doufal v podporu zástupců Olomouckého kraje, kteří několikrát před sjezdem avizovali svůj nesouhlas se současným vedením strany. Na sjezd se však nedostavili. Lídři Unie svobody tvrdí, že straně nehrozí žádný rozkol. Její název, značka ani ostatní atributy včetně setrvání ve vládě se podle nich nemění.

"Já jsem asi před týdnem předjímal, že s Ratiborem Majzlíkem odejdou tři zástupci, a prý jsem se strefil. Majzlík říkal, že neodchází ze strany, ale že odchází z tohoto sněmu a z této budovy. Toto gesto, a sněm to potvrdil, nemá žádné důsledky pro stranu."

Míní senátor a místopředseda Unie svobody - DEU Jan Hadrava.

Dalším z výsledků dvoudenního sjezdu je, kromě potvrzení Petra Mareše a jeho týmu ve vedení strany, také kandidátka do Evropského parlamentu této strany.

Předseda Unie svobody-DEU a místopředseda vlády Petr Mareš  (vlevo) se zdraví s hostem sjezdu předsedou KDU-ČSL Miroslavem Kalouskem,  foto: ČTK
Současné preference Unie svobody - DEU však příliš velké šance kandidátům nedávají. Kdyby se dnes volilo do českého parlamentu, tak tato vládní strana jen stěží získá pět procent hlasů, shodují se na tom všechny agentury provádějící statistické průzkumy. Právě proto si unionisté zvolili pro volby do Evropského parlamentu ambiciózní cíl - v souladu se svou kampaní nazvanou Agenda 12 chtějí získat právě nejméně dvanáct procent voličů. Delegáti celostátního sjezdu strany si zvolili za lídra kandidátky pro volby do Evropského parlamentu nezávislou senátorku Helenu Rögnerovou. V tajné volbě jí dali delegáti přednost před bývalým prezidentským kancléřem Karlem Schwarzenbergem, o kterém mnozí politologové hovoří jako o jednom z nejzběhlejších Čechů v evropské politice. Politolog Jiří Pehe má však jiný názor.

"Jak senátorka Rögnerová, tak Karel Schwarzenberg jsou silné osobnosti, nicméně pozice Rögnerové se mi zdá být poněkud silnější. Před několika lety zcela vyhrála svůj souboj o Senát, zatímco Schwarzenbergovi se to nepodařilo."

Senátorka Rögnerová unionistům slíbila, že pro úspěch historicky prvních českých eurovoleb udělá maximum.

"Je to pro mně obrovská výzva, obrovský závazek. Chápu to do jisté míry i jako svůj nesplacený dluh za podporu Čtyřkoalice do mých senátních voleb. Programově navazujeme na to, co zde bylo před dvěma, čtyřmi lety. Myslím si, že vstup do EU je jen přirozeným zakončením tohoto programového směrování."

S Rögnerovou se budou o přízeň voličů ve volbách do Evropského parlamentu ucházet unionisté Pavel Svoboda a Karel Kühnl.