Co přinesl sjezd Unie svobody-Demokratické unie?
Minulý víkend se v Hradci Králové konal sjezd nejmenší strany vládní koalice - Unie svobody-Demokratické unie. Jeho chvílemi bouřlivý průběh je tématem dnešního vydání rubriky Česko v komentáři. S bývalým komentátorem Radia Svobodná Evropa Petrem Hartmanem o tom hovoří Josef Kubeczka.
"Já myslím, že se jich to nijak zásadně nedotkne, protože ještě nikdo neodešel. Ratibor Majzlík ani jeho příznivci neodevzdali stranické legitimace a svůj odchod budou patrně řešit tím, že nezaplatí členské příspěvky v příštím roce. Znamená to, že se nedá úplně odhadnout, kolik lidí nakonec odejde. Já myslím, že to bude možné spočítat na prstech jedné, maximálně dvou rukou a v této souvislosti to pro Unii svobody vůbec nic neznamená."
Preference Unie svobody-DEU v poslední době dosahují minimálních hodnot a jsou na hony vzdálené možnosti dostat se do parlamentu. Přesto se vedení této strany chová velmi sebevědomě, možný volební neúspěch si navenek vůbec nepřipouští a dokonce pomýšlí na zisk 12 procent hlasů ve volbách do Evropského parlamentu. Je to za stávající situace reálný cíl?
Delegáti hradeckého sjezdu strany rozhodli, že lídrem jejich kandidátky pro volby do Evropského parlamentu bude nezávislá senátorka Helena Rögnerová, která s převahou třiceti hlasů odsunula na druhé místo dalšího nestraníka Karla Schwarzenberga, bývalého kancléře exprezidenta Václava Havla. Jak hodnotíš toto rozhodnutí delegátů sjezdu. Může se v Evropě nepříliš známá senátorka prosadit lépe než ostřílený potomek šlechtického rodu?
"Ono se teprve ukáže, zda se tam vůbec dostane. Záleží, koho nakonec voliči zvolí. Je to ale další důkaz nekoncepčnosti a neschopnosti vedení Unie svobody, protože to tvrdilo, že chce mít v čele stranického kandidáta a Helena Rögnerová je nezávislá senátorka. Kvůli tomu prý nebyl zvolen Karel Schwarzenberg, a přitom je to osobnost evropského formátu, která by určitě oslovila voliče více než paní senátorka. Navíc Unie svobody si tím nadrobila také v tom slova smyslu, že rozklížila menší pravicové strany, které se chtěly sjednotit a vytvořit společnou kandidátku. Tu měl vést právě Karel Schwarzenberg. To se nepovedlo a je to další důkaz nekoncepčnosti a marnosti toho, co předvádí současné vedení Unie svobody."
Už jsi vzpomněl působení unionistů ve vládě. Sjezd unionistů také akceptoval dosavadní činnost svých ministrů a vyslovil se pro jejich setrvání v koaliční vládě. Myslíš si, že takové spojení liberálů se socialisty je jak pro tyto strany, tak pro stát prospěšné?
"Pro stát je prospěšné jenom to, že má nějakou vládu, která se snaží vládnout, byť asi nevládne nejlépe, o čemž svědčí rekordní deficit státního rozpočtu na příští rok a výhled, že ten rozpočet na rok 2005 nebude o nic lepší. Z tohoto hlediska to není žádná sláva. Navíc Unie svobody má tak slabou pozici ve vládě i v Poslanecké sněmovně, že není schopna nic prosadit. Kvůli tomu, aby vůbec přežila do dalších voleb a nezmizela z politického výsluní se navíc chová velmi loajálně. Ta loajalita je ještě umocněna tím, že když v čele Unie svobody byla Hana Marvanová, tak ta vystupovala alespoň trochu opozičně uvnitř vládní koalice, ale nakonec odešla a také díky tomu je to současné vedení daleko mírnější. Dá říct, že neodporuje a veze se ve vleku Špidlova kabinetu, především ve vleku sociální demokracie, ale také lidovců."
Hostem u mikrofonu Radia Praha byl bývalý komentátor Radia Svobodná Evropa Petr Hartman.
