ČR se podílí na stavbě speciální observatoře v Argentině
Česká republika se podílí na výstavbě mezinárodní observatoře, která vzniká v argentinské pampě a bude zkoumat kosmické záření. To jsou elektricky nabité částice, které letí k Zemi z kosmu téměř rychlostí světla. Na zkoumání kosmického záření se musí budovat speciální observatoře, které vypadají úplně jinak, než klasické hvězdárny. A právě taková vzniká v Argentině za účasti 15 zemí, mezi něž patří i Česká republika. Její první příspěvek je finanční - kupuje tzv. fotonásobiče, díky kterým jsou spršky kosmického záření vidět. Druhý příspěvek je, jak uvedl astronom Jiří Grygar, spíše rázu fyzikálního.
"Další cesta, jak můžeme ty spršky sledovat, je počíhat si na ně už během toho průletu atmosférou, kdy ony také světélkují. To světélkování je vidět v noci, pochopitelně ne očima, ale pouze velkými dalekohledy. Takže Česká republika se podílí na stavbě těch dalekohledů. Plán observatoře počítá s tím, že do roku 2006 tam bude postaveno celkem 24 obřích dalekohledů a z nich Česká republika vyrábí polovinu, čili 12. Druhou polovinu vyrábí Němci. Pozemek, na kterém observatoř stojí, je obrovský o rozměrech 50 krát 60 kilometrů a v každém vrcholu toho obdélníku bude jedna observatoř se šesti dalekohledy, takže dohromady 4 krát 6 je 24."
Velká zrcadla do dalekohledů se sestavují z menších a sklo, které se k tomu používá, je to, které dobře známe z kuchyně. Varné sklo se totiž dobře hodí i pro optické účely. A jak se takové obří zrcadlo složí? Nejdříve se vyříznou bloky o průměru 60 centimetrů a ty dostanou šestiboký tvar. To se děje v Olomouci na Fyzikálním ústavu Akademie věd. Potom se hotová zrcadla smontují a vznikne vlastně obří včelí plástev.
"Výsledný průměr zrcadla pro jeden dalekohled je tři a půl metru, takže to je opravdu velké zrcadlo. A tohle všechno se musí nejprve připravit tady doma v České republice včetně toho smontování. Pak to ovšem zase musíme rozmontovat, celý náklad odjede po moři do Argentiny, tam se zase přeloží na kamiony, a doveze se do té pampy. Tam potom musí přijet naši technici a fyzikové, kteří už montují naostro na jednotlivé stanice. Čili v tuto chvíli máme v Argentině dva dalekohledy hotové a na dalších deseti se pracuje a ty budou dokončeny do roku 2006. "
Kolik tam je českých pracovníků?
"Střídáme se, protože ten pobyt je tam poměrně náročný, jak finančně, tak také fyzicky. Není to legrace, protože je tam mimořádně sucho, je to vysoko nad mořem a není tam skoro žádná voda. Celkem na tom projektu v České republice v tuto chvíli pracuje 12 odborníků, to znamená fyziků nebo studentů fyziky a potom jsou to inženýři a technici, takže dohromady asi 25 lidí."
