Čeští vědci míří do Antarktidy
V příštích minutách se vypravíme až do Antarktidy. Právě v těchto dnech zde pobývá skupina českých vědců, která mimo jiné zkoumá i místo, kde by měla ještě letos vyrůst česká polární základna. Česká republika se tak zařadí mezi několik málo desítek zemí, které jsou v Antarktidě trvale přítomny. S šéfem antarktického projektu, prof. Pavlem Proškem hovořil Jaromír Marek.
"Současná situace se dá hodnotit jako finále. Stanice je z konstrukčního hlediska hotová, je připravena k odvozu na místo stavy. Okamžitě po vylodění se začne stavět a tato operace začne na podzim. Stanici tvoří jedna hlavní budova, která bude sloužit pro práci, ubytování i odpočinek posádky a na ni je napojeno několik standardních kontejnerů. Každý z nich má vevnitř instalovánu část technického zázemí stanice: zařízení na výrobu energie, sklady pohonných hmot, spalování odpadů, vodní hospodaření atd. Bude tam patnáct lidí, ovšem nouzově lze kapacitu ještě zvýšit."
Co vlastně budete na Antaktidě zkoumat? Jaký je ten vědecký program?
"Už samotné místo jsme volili tak, aby umožňovalo námi předpokládaný vědecký program. Zvolili jsme severní pobřeží ostrova James Ross. To je území deglaciované. Ta oblast byla ještě před 20 000 lety pod ledem. Jak led ustupoval, začaly se zde odehrávat jisté změny. Začal sem nastupovat život. Nás zajímá, jak tyto změny probíhají, po stránce fyzikální, po stránce modelace zemského povrchu i po stránce existence živých organismů."
Zabývá se nějaká jiná stanice podobným tématem?
"Ano, jsou stanice, které se zabývají těmito pobřežními oázami, tedy deglaciovaným územím, ale šířka našeho záběru je dost ojedinělá. Najdete tam uplatnění pro celou sérii vědních disciplin. Ve výzkumu půjde o to, jak probíhá rozšíření organismů, rostlin, jak probíhá jejich sukcese, jaké jejich druhové složení. Jak kolonizují nejprve půdu, jak se v té půdě vytváří humus, jak na tom humusu potom mohou fungovat další rostliny (lišejníky a mechy), jaké jsou fyziologické procesy, jaké aparáty mají rostliny pro přežití atd."
K čemu je Česku užitečný výzkum Antarktidy, která je vzdálená tisíce kilometrů? Nemáme ani moře ani nic, co by bylo společné s antarktickým prostředím...
"Odpovím zeširoka. Je základní výzkum a aplikovaná věda. Základní výzkum nepřináší bezprostředně aplikovatelné výsledky, ale bez základního výzkumu by dnes např. neexistoval elektromotor a kdysi parní stroj. My jsme základní výzkum, který nemusí odpovídat na otázku: k čemu je to dobré a kolik za to bude peněz? Navíc, Antarktida je kontinent, který ovlivňuje celou Zemi a ČR leží na této Zemi. Antarktida ovlivňuje např. klimaticky významně i Evropu, takže by nás to mělo zajímat. V neposlední řadě, česká věda, přestože se o tom často pochybuje, je na takové úrovni, že by bylo pro ni degradující, kdyby se nechytila hozené rukavice antarktického výzkumu. My na to máme! Mají-li na to jiné státy a dělají-li to, proč bychom to neměli dělat my? To je tak, jako kdybych řekl: nemáme stejné klimatické podmínky s Kanadou, tak proč bychom hráli hokej? A vidíte, dnes jsme v něm slavní! Nikoho nenapadne ptát se, proč zrovna hokej. Podobně vaše otázka: proč česká věda právě v Antarktidě? Odpověď: protože Antarktida existuje a protože česká věda na to má!"
