Rok prezidentování Václava Klause

Václav Klaus

V sobotu 28. února uplynul přesně rok od chvíle, kdy se Václav Klaus stal nástupcem Václava Havla ve funkci prezidenta České republiky. Právě rok působení Václava Klause v roli hlavy státu je tématem dnešního vydání rubriky Česko v komentáři. S publicistou Petrem Holubem natáčel Josef Kubeczka.

Václav Klaus
Hned po svém zvolení do čela státu si Václav Klaus vytkl úkol být "prezidentem všech". Stalo se tak?

"V zásadě splnil, co říkal a je vlastně v tom svém prvním roce úspěšným prezidentem."

Ještě před svým zvolením Václav Klaus tvrdil, že by se jako prezident na rozdíl od Václava Havla příliš nevměšoval do vnitropolitického dění. Splnil své předsevzetí?

"Na tuto otázku existují dvě odpovědi. Já je řeknu vedle sebe. Ta první odpověď je, že opravdu se vměšuje do politiky méně než Václav Havel. Je tedy pravda, že vetoval zhruba stejný počet zákonů, kolik jich každoročně vetoval Václav Havel. U Václava Klause při těch vetech vždy šlo především o to, že proti některým zákonům měl skutečně ideové námitky. Co se týče jeho loajality vůči vládě, například v zahraniční politice, tam skutečně Václavu Klausovi není příliš co vytknout. Byl tam jenom určitý nesoulad v době irácké krize, ale bezpochyby to vláda s prezidentem dokázala dobře zkonzultovat. V jiných případech pan prezident nekritizoval vládu do té míry, že by jí to zkomplikovalo vládnutí. To je první odpověď. Druhá odpověď je daleko kritičtější. Říká, že pan prezident Klaus velmi posiluje svoje postavení, žádá na vládě, aby s ním konzultovala některé kroky, chce tam prosazovat svůj názor, zvláště v zahraniční politice. Snaží se hrát roli silného prezidenta francouzského typu. Dokonce o tom mluvil veřejně, ale je pravda, že nejsou důkazy, že by opravdu tuto politiku nějak silově prosazoval a zkomplikoval tím vládě život. Která z těchto odpovědí je správná, na to si myslím budeme muset počkat."

Podle posledních průzkumů veřejného mínění se Václav Klaus vyhoupl v Česku do čela žebříčku popularity a sesadil tak z pomyslného trůnu obliby dlouho nepřekonatelného ministra vnitra Stanislava Grosse. Co se za tímto velkým růstem popularity u občanů podle Vás skrývá?

"Václav Klaus využívá těch možností, které skýtá funkce prezidenta. Je to obecně funkce, která má mezi lidmi velkou prestiž. Lidé tak trochu trpěli v posledních letech prezidentování Václava Havla, že se prezident uzavírá do jakési věže ze slonoviny a Václav Klaus naopak mezi lidi často chodí, vystupuje dokonce v zábavných programech. Dalo by se tedy říci, že Václav Klaus vystupuje populistických způsobem. Vybírá si nakonec i taková nekonfliktní témata, při kterých nemůže narazit na nějakou velkou kritiku."

V zahraničí, zejména ve Spojených státech amerických, popularita Václava Klause v porovnání s jeho předchůdcem silně pokulhává. Kde vidíte příčiny?

"Václav Klaus si udělal nesmírně špatné jméno v dobách vlády Miloše Zemana. Tehdy vystupoval jako euroskeptik, jako člověk, který v podstatě nerad komunikuje, který nerad hledá kompromisy a má stále sklony ostatní poučovat. Tato pověst se velice těžko překonává a je to spíše dlouhodobá věc. Na druhou stranu je pravda, že od doby, co se Václav Klaus stal prezidentem, nevystupuje příliš razantně ani proti spojenectví se Spojenými státy, řekněme spojenectví ve zbrani, ani proti integraci Evropské unie. Pokud se podíváme, co on ve vztahu k Evropě skutečně prosadil, tak je zřejmé, že jeho postoj asi garantuje to, že případnou ústavu, pokud začne platit evropská ústava, bude muset v Česku schválit referendum. Jinak jeho aktuální politika ve vztahu k Evropě nic nedělá. On se opravdu nesnaží komplikovat ten vstupní proces,"

soudí publicista Petr Holub.