Příběh Pražského hradu lze číst na jeho středověké výzdobě
Už dva týdny láká stovky turistů z celého světa nově otevřená stálá expozice s názvem Příběh Pražského hradu umístěná ve Starém královském paláci. Výstava, která se připravovala více než tři roky, dokumentuje historii Pražského hradu třeba lžičkou z předrománského období nebo starými účetními doklady, ze kterých se například dozvíte, za kolik se nakupovala vajíčka nutná na stavbu rotundy svatého Víta. My jsme se na výstavu vypravili s odborníky, kteří exponáty několik let studovali.
"Stálá expozice představuje vývoj Pražského hradu od pravěku až po současnost a to jak na modelech, tak na exponátech, které jsou mnohdy vystaveny poprvé. Základní procházka je chronologická a doplňují ji odbočky, kterých je sedm. Ty se velmi úzce váží k příběhu Pražského hradu."
Který exponát je pro vás nejzajímavější?
"Lákám na celou výstavu, protože jsem byla u všech instalací, měla jsem možnost vidět všechny exponáty v konzervačních dílnách, takže je dobře znám. Pro mě jsou unikátní už tím, že se tady vůbec mohly najít. Mám tady oblíbenou lžíci z předrománského období, nebo sochu svatého Jiří v originále, která byla vystavena v Národní galerii. My jsme si jí převzali zpět a převezli ji do Starého královského paláce. Návštěvník si musí vybrat sám, já to neumím."
Starý královský palác byl založen na konci 9. století. Původní dřevěné stavení s kamennou podezdívkou přestavěl na počátku 12. století kníže Soběslav na kamenný románský palác. Jeho zbytky se zachovaly v podzemí dodnes. Na východní straně na palác navazovala kaple Všech svatých, vysvěcená v roce 1185. Tereziánské křídlo, kde je instalovaná nová stálá expozice, vzniklo při přestavbě Hradu v 18. století. Ve 20. století bylo několikrát rekonstruováno a naposledy bylo v roce 1993 upraveno pro výstavy výtvarného umění. Klenutý prostor, do kterého vcházíme s Janou Maříkovou-Kupkovou, odbornicí na nejstarší církevní architekturu ve střední Evropě, má nejen zvláštní akustiku, ale především skrývá původní výzdobu:
"Tím, že jsme se dostali k průzkumu nejstarší architektury, jsme objevili původní prvky výzdoby nejstarších hradních architektur. To je jeden z našich nejmilejších objevů. Věděli jsme, že archeologové minulého století objevili v rotundě sv. Víta části podlahy, které jsou původní. A tady v této vitríně je vystaven kousek této podlahy. "
Ano, je to kus kamene, musím dodat.
"Není to kus kamene. Je to litá podlaha s palmetovým dekorem, když se dobře podíváte. Tady tyto oblázky tvoří palmetový dekor."
Na mojí prosbu, abyste nás zavedla na místo, které je vám osobně z této výstavy nejmilejší, jsme se ocitli u vitríny s nějakým architektonickým modelem.
"Vnitřní linií této výstavy je představení architektonického vývoje Pražského hradu. Na tomto modelu vidíme první stavby na Pražském hradě. Jedná se většinou o stavby církevní. Tento model, k naší velké radosti, odráží naše poslední bádání, naše poslední publikace. Takže se nám podařilo uvést do praxe to, o čem už několik let archeologové na Pražském hradě bádají."
Nejstarším kostelem na Pražském hradě byl kostel Panny Marie založený už na konci 9. století, a ze kterého pocházejí slavné šperky z hrobu knížete Spytihněva. Druhou významnou nejstarší církevní památkou je všem známá rotunda sv. Víta založená svatým Václavem. Podle nejstarších publikací minulého století byla tato rotunda postavena jako čtyřapsidová.
"Nám se posledním výzkumem podařilo zjistit, že v první polovině desátého století byla založena rotunda jednoapsidová. Po přenosu ostatků svatého Václava byla připojena jižní apsida jako hrobová apsida, určená k uložení ostatků svatého Václava."
Stojíme s Janou Maříkovou nad modelem Pražského hradu. Hradby kolem obydlené části Hradu připomínají svým tvarem, hledíte-li na Hrad z ptačí perspektivy, kapku, nebo tvar ryby.
"Samozřejmě už Kosmas psal, že Pražský hrad připomíná hřbet delfína. Kdybychom šli k druhému, tentokrát geologickému modelu, který je na druhém konci této místnosti, zjistíte, že místo, kde stojí Hrad, je rozeklaná akropole s prudkým svahem do Jeleního příkopu, dalším prudkým svahem směrem k Malé Straně, ostrožně vybíhající na druhé straně k Hradčanům. Od počátku opevnění muselo respektovat terén. Postupně přibývaly stavby, až z toho vznikla rozsáhlá placka na vyvýšenině, která je z toho dneska."
Pražský hrad se měl nejen v minulosti, ale i dnes čím pyšnit, říká naše průvodkyně Jana Maříková-Kupková, odbornice přes nejstarší církevní architekturu ve střední Evropě.
"Pražský hrad je největší pevností ve střední Evropě svojí plochou. Když se podíváte na Prahu jako celek, zjistíte, že Pražský hrad je jakýmsi samostatným městem, protože je obrovský. I v raném středověku patří Pražský hrad k největším hradištním ve střední Evropě. Vždycky byl obrovský."
Na výstavu se vypravíme v některém příštím vydání kulturní rubriky. Ale to nás provede hlavní archivář Pražského hradu. Ukáže nám vzácný rukopis -Evangelium svatého Marka, o kterém si český král Karel IV myslel, že vlastní dokument psaný evangelistou Markem. Není tomu tak, jedná se jen o středověký opis.
