Vláda předala Bruselu časový plán cesty k euru

Výrazné snížení rozpočtových schodků slíbila v úterý vláda Bruselu. Zavázala se tím zároveň, že v roce 2008 splní všechny podmínky pro vstup do eurozóny, tedy k přijetí eura. Tématu se věnuje Zdeněk Vališ.

Vláda předala Bruselu časový plán cesty k euru

Ministr práce Zdeněk Škromach a ministr zemědělství Jaroslav Palas, foto: ČTK

Pro vstup do měnové unie je nutné splnit tři základní podmínky. Dvě z nich plní Česko už dnes. Státní dluh v poměru k hrubému domácímu produktu je stále hluboko pod požadovaným limitem a rovněž inflace je pod kontrolou. Jediným problémem, zato ale ožehavým, je deficit veřejných rozpočtů. Ten by měl být pod třemi procenty hrubého domácího produktu. Letos se má ale pohybovat kolem šesti procent. Vláda tento týden předložila Bruselu časový harmonogram cesty k euru, který předpokládá, že pod hranici tří procent by se měl deficit dostat v roce 2008. Ministr financí Bohuslav Sobotka připomíná, že s nedodržováním harmonogramu by mělo Česko problémy u Evropské komise.

"Česká republika, pokud by se odchýlila od plnění podmínek, které zde byly stanoveny, by pak musela velmi přesně zdůvodnit, proč k těmto odchylkám došlo. Čili z pohledu Evropské unie je to závazný dokument a je to v zásadě nejdůležitější dokument, který se týká naší schopnosti splnit cíl, ke kterému jsme se zavázali. To znamená, v určitém časovém horizontu se připojit k jednotné evropské měně."

V souvislosti s přechodem na jednotnou měnu se samozřejmě objevuje také řada otázek. Vždyť vlastní měny se například stále nechtějí vzdát Velká Británie, Dánsko a Švédsko, tedy země, které by se splněním kritérií pro vstup do měnové unie neměly mít žádné problémy. Na druhé straně sama Evropská unie dává občas najevo, že noví členové společenství by neměli s přijetím eura spěchat. S tímto názorem se víceméně ztotožňuje řada českých politiků. Vláda po přechodu na jednotnou měnu přece jen ztratí možnost výrazněji regulovat vývoj hospodářství. Většina odborníků naproti tomu dává přednost rychlejšímu postupu. Radiu Praha to potvrdil i hlavní ekonom Raiffeisen Bank a bývalý ministr financí Pavel Mertlík.

Foto: Evropská komise

"V situaci, kdybychom přijali evropskou měnu opožděně, tak bychom mohli být vystaveni celé řadě vnějších šoků, vyplývajících z toho, že by koruna byla takovým ostrůvkem v moři eura. A to by lákalo část účastníků finančních trhů ke spekulacím. Tak tomu je dnes, ale o to více by to bylo v situaci, kdyby například Maďarsko, Polsko a další země vstoupily do eurozóny a Česká republika nikoliv."

Co nejrychlejší zavedení eura by ovšem uvítali i podnikatelé. Ani jim nemohou vyhovovat prudké výkyvy kursů a transakční náklady spojené s převodem měn. Viceprezident Hospodářské komory Zdeněk Somr vidí jediný zádrhel v dalším osudu reformy veřejných rozpočtů.

"Do eurozóny určitě rychle. Je to opravdu otázka reformy fiskální politiky a správně zaznělo, že pokud bychom nevstoupili dostatečně rychle, znamenalo by to fatální neúspěch této reformy a znamenalo by to krizi celého hospodářství. Pro nás jako podnikatelskou sféru je v zájmu jít rychle do eurozóny, protože ta kursová nestabilita je pro nás vždy špatná."

Někteří skeptici na druhé straně upozorňují, že dnes vlastně nikdo nemůže odhadnout, jakým směrem se bude evropská měnová unie dál vyvíjet. V samotné unii se stále silněji ozývají hlasy volající po revizi tzv. Paktu stability, který zakotvuje právě ony tři základní podmínky nezbytné pro členství v měnové unii. Například Německo či Francie už delší dobu mají vyšší deficity veřejných financí než povolená tři procenta. Viceguvernér České národní banky Oldřich Dědek ale věří, že unie současnou krizi překoná.

"Já myslím, že Evropská unie najde dostatek vnitřní síly k tomu, aby se zamyslela, jakým způsobem zformulovat do obecně přijatelné podoby ty kritické výtky, které se vůči Paktu stability a růstu uvádějí."