Veletrh v pražském Mánesu i letos nabízí starožitnosti za stamiliony korun
V těchto dnech probíhá v pražském Mánesu už 13. veletrh starožitností. Ty zde vystavuje na padesát starožitníků, cena exponátů i letos přesahuje půl miliardy korun a podle předpokladu organizátorů zde sběratelé za pouhých pět dní utratí až 150 milionů.
Mánes i letos nabízí především užité umění, sklo, porcelán, šperky, ale obrazy, plastiky nebo historický nábytek. Jsou zde i starožitnosti z restituovaných zámeckých sbírek. Český trh se starožitnostmi se v posledních letech velmi zkvalitnil a podle prezidenta Asociace starožitníků Richarda Šubrta už snese srovnání se zeměmi Evropské unie. Milena Štráfeldová se ho zeptala, jak se po listopadu 1989 trh vlastně vyvíjel:
"My jsme poměrně veliké specifikum proti zahraničí, protože tam ta tradice je v podstatě dlouhá. Tady bylo těch čtyřicet let přerušení a po roce 1989 se tady ta obec začala docela nově tvořit. A když se začaly po revoluci prodávat starožitnosti, tak kdo první mohl do těchto věcí finančně zasáhnout, byli veksláci a překupníci. Ti měli z dob minulých dost finančních prostředků, ale protože nebyli vzděláni, tak jim bylo jedno, jestli prodávají housky nebo starožitnosti. Tam byl na prvním místě zisk. Tím se začal vyvíjet starožitnický trh bohužel v tom trošku horším slova smyslu, protože se poměrně značně kriminalizoval. Založením Asociace tady vznikl nový trend, že se starožitníci začali vzdělávat. Ten trend pozvolna šel nahoru, protože se začala tvořit i česká klientela, kromě té zahraniční. A tím, jak docházely zásoby méně kvalitních starožitností, začaly se na trhu objevovat až unikátní kusy. Po těch patnácti letech se trh rok od roku zlepšoval, protože tam je daleko více kvalitnějšího zboží."
Kolik je, alespoň orientačně, v Česku starožitníků?
"Uvádí se mezi dvěma až třemi tisíci."
A dá se vůbec vyčíslit, jaký je na tomto trhu ročně objem finančních prostředků?
"Jsou to stovky milionů korun. Jenom když se podíváte na aukce, kolik dělá jejich objem. Je to v podstatě dvacet, pětadvacet aukčních síní a jenom v Praze je zhruba tři sta starožitníků, tak to jsou stovky a stovky milionů."
Jak je to s vývozem památek a starožitností do zahraničí?
"Ten se řídí v podstatě režimem, který je rozdělen na dva. Jeden je režim týkající se sakrálních předmětů a druhý je vymezen přílohou k zákonu, kde jsou vyjmenovány předměty, které mohou býti vyváženy bez osvědčení, a předměty, které mohou být vyvezeny pouze s osvědčením."
Osvědčení pro vývoz starožitností do zahraničí uděluje Národní památkový ústav na základě posudku památkářů. Stát tak brání tomu, aby ze země byly vyváženy památkově chráněné předměty a umělecká díla historické ceny.
