Den daňové svobody stále pádí kupředu

Češi budou letos na daně vydělávat déle než loni. Takzvaný den daňové svobody připadne na 15. červen, což je o tři dny později než v loňském roce. Pokračuje Zdeněk Vališ.

Den daňové svobody stále pádí kupředu

V úterý 15. června si možná mnozí občané zhluboka oddechnou. Uplyne totiž 166 dnů od začátku roku, doba, po kterou vydělávali na běžné výdaje veřejných rozpočtů. Teprve v následujících 200 dnech, které zbývají do konce roku, budou občané vydělávat pro svou vlastní potřebu. Jinými slovy řečeno, z celkového ročního výdělku může průměrný občan samostatně rozhodovat pouze o penězích, které obdrží za 200 dní. Děkan Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické Jiří Schwarz Radiu Praha objasnil, jak se vlastně dá exaktně Den daňové svobody stanovit.

"Počítá se tak, že vezme souhrn výdajů veřejných rozpočtů, to se vztáhne k hrubému domácímu produktu v relaci k délce roku."

Ten výsledek se samozřejmě týká imaginárního průměrného občana, protože vzhledem ke známým problémům s výběrem daní mohly některé skupiny obyvatel oslavit Den daňové svobody hned první den roku.

"To možná ano, ale musím vám říci, že také mnozí ho budou slavit až někdy v listopadu. Takže je to ten aritmetický průměr."

V roce 2000, kdy byl v ČR poprvé vyhlášen, připadl den daňové svobody na 6. června. Vloni už to bylo 12. června a letos se opět vzdálil od začátku roku. Podle ředitele Liberálního institutu Miroslava Ševčíka to způsobila současná vládní garnitura, protože se zasloužila o vyšší daňovou zátěž.

"Výběr daní slouží samozřejmě k tomu, aby se platily různé projekty či služby. Velká část peněz je ovšem vynakládána nehospodárně a myslím, že daleko efektivněji by je uměli utratit občané, pokud by jim zůstaly v peněžence, než když je za ně utrácí někdo jiný."

Reforma veřejných financí, kterou zahájila vláda, mohla ale, kromě jiného, ten Den daňové svobody posunout dozadu.

"Posunula ho opravdu dozadu, ale dozadu směrem ke konci roku. Je potřeba říci, že žádná reforma nebyla zahájena. Pokud bychom chtěli mluvit o reformě veřejných financí, tak by se musela reformovat celá daňová soustava. Tady došlo pouze ke zvýšení daňové zátěže. Třeba u daně z přidané hodnoty byla řada položek přesunuta do té základní, vyšší sazby. A nemůžeme mluvit o reformě veřejných financí, když nebyla proveden penzijní reforma. To je součást veřejných financí, protože velkou část veřejných výdajů tvoří důchody."

Na úterý 15. června chystá Liberální institut happening, který proběhne na několika místech republiky, v Praze už tradičně na Václavském náměstí. Účastníci happeningu budou moci mimo jiné sledovat na displeji, jak běží čas a jak dlouho pracují na daně. Jen tak pro zajímavost, ve 30. letech minulého století slavili lidé daňovou svobodu již v únoru.