Podle statistiky vysokoškolští pedagogové berou v průměru 21.000,-Kč, ale já mám jen 9000,-Kč čistého. Jak to?
"Pracuji jako asistent na vysoké škole, ale nejsem z platu schopen zaplatit ani nájemné za bydlení," stěžují si zvláště mladší pedagogičtí pracovníci. "Za to ale ministerstvo školství nemůže. Kolik si rozdělíte na odměnách, o tom rozhodují Krajské školní úřady," hájí se ministryně školství Petra Buzková. Pracovat ve školství je tím nejméně zajímavým zaměstnáním z hlediska finančního ohodnocení, tvrdí čerství absolventi škol.
Podle ministryně školství Petry Buzkové si zaměstnanci škol v letošním roce vydělali v průměru 15.400 korun měsíčně, tedy téměř o 12 procent víc než loni ve stejném období. Informace potvrdila Michaela Kleňhová z Ústavu pro informace ve vzdělávání. Stále však zůstávají pod republikovým průměrem, který byl v prvním čtvrtletí roku zhruba 16.700 korun. Učitelé ze škol a školských zařízení zřizovaných obcemi a kraji, v takzvaném regionálním školství, si vydělali téměř 18.200 korun měsíčně. Učitelka v mateřské škole brala v prvních třech měsících roku průměrně 14.600 korun měsíčně, její kolega na základní škole 18.400, učitel na střední zhruba 19.600 korun. Nejvíc bral pedagog na vyšší odborné škole - přes 20.000 korun. V průměrných platech jsou ale zahrnuty i výdělky zástupců i ředitelů škol.
"Myslím, že ta čísla jasně ukázala, že neexistuje trend, že učitelé berou méně."
Zaměstnanci veřejných vysokých škol brali v prvním čtvrtletí průměrně 17.000 korun, pedagogové 21.000. Platy na jednotlivých vysokých školách se ale liší, nejhůře na tom bývají zaměstnanci humanitně zaměřených škol. Což potvrzuje i odborný asistent Guisppe Maiello, italský pedagog, který učí na plný úvazek na pražské Filosofické fakultě Univerzity Karlovy.
Co na to ministryně školství Petra Buzková? Jak se mohlo stát, že vysokoškolský pedagog bere plat necelých devět tisíc čistého, což v mnohých případech nestačí ani na zaplacení nájemného v Praze?
"Nemohu vyloučit, že se to v konkrétních případech mohlo stát. V případě tarifní složky mzdy jsou vypláceny peníze z ministerstva a není možné, aby je nějaký zaměstnanec nedostal. Nadtarifní, tedy odměny, které nebyly sníženy, naopak zvýšeny, jsou vypláceny prostřednictvím krajských školních úřadů. Já nemám zpětnou informaci, jakým způsobem byly přesunuty například mezi základním a středním školstvím a podobně."
"Ve všech typech škol průměrná mzda narostla. Obecně platí, že čím vyšší typ školy, tím více si pedagog vydělá," říká Michaela Kleňhová z Ústavu pro informace ve vzdělávání, přesto průměrný plat zaměstnanců ve školství nedosahuje ani na průměr celé České republiky. Ministryně Petra Buzková ovšem dodává:
"Vláda nikdy neslíbila, že zajistí, aby měli všichni zaměstnanci školství 130 procent. Nevidím důvod, aby brali, i když pracují ve školství jako technické, administrativní pomocné síly, vyšší příjmy než lidé se stejnou kvalifikací a stejnou praxí v jiných resortech."
Na vysokých školách, v regionálním školství a soukromých a církevních školách pracovalo v prvním čtvrtletí roku 281.700 lidí, v regionálním školství to bylo 246.500 zaměstnanců a na veřejných vysokých školách 33.000. Jejich počet se ve srovnání se stejným obdobím minulého roku snížil celkem o 1740 zaměstnanců.
