Výškař Jaroslav Bába o olympiádě: "Reprezentovat Českou republiku je sen každého českého sportovce"
Olympiáda je v plném proudu. Čeští atleti se na ní představí poprvé ve středu. Co od olympiády očekává nejmladší mužský člen české atletické výpravy a zároveň jeden z favoritů Jaroslav Bába, který bude soutěžit ve skoku do výšky? Co účast na olympiádě znamená pro dvaadvacetiletou nadějnou tyčkařku Kateřinu Baďurovou, přítelkyni výškaře Tomáše Janků? S českými atlety hovořila Lenka Jansová.
"Nejdřív se budu snažit postoupit do finále a potom je to už hodně otevřené. Ve finále může mít medaili kdokoli z výškařů. V mém věku být ve finále olympijských her a vůbec dostat se na olympijské hry, to je úspěch. Prostě startovat za Českou republiku, to je sen každého sportovce. Budu se snažit předvést co nejlepší výkon."
Jakého svého sportovního úspěchu si zatím ceníte nejvíc?
Co je podle Vás na Vašem sportu nejtěžší?
"Asi zvládnout psychiku, říká se, že to znamená až osmdesát procent výkonu. U mě to také tak platí. Pokud jsem psychicky v pohodě, pokud vím, že na to mám, tak jsem schopen skočit vysoko. Někdy mám ale pocit, že se mi vůbec nechce skákat už před závodem, tak to ten závod pak podle toho vypadá."
Tyčkařka Kateřina Baďurová je v současné době na druhém místě českých tabulek. Co je podle Kateřiny na skoku o tyči nejtěžší?
A co ji ke skoku o tyči přivedlo?
"Odmalička jsem dělala sportovní gymnastiku a kolem patnácti let jsem končila a chtěla jsem zkusit nový sport. Byla jsem na sportovním gymnáziu a u nás byla průkopnicí této disciplíny Daniela Bártová. Po jejím vzoru mě dali hned na tyčku."
Kateřina svůj první olympijský skok předvede v sobotu. Zatím trému nemá:
"Nejhorší je to asi den před závodem. Zatím když jsem byla na větších soutěžích, tak v tu chvíli, kdy nás vyvádějí na stadion, tak to se mi vždycky úplně roztřesou kolena."
Další česká atletka Lucie Martincová bude na olympiádě závodit v běhu přes překážky. Co by v Aténách považovala za úspěch?
"Kdybych postoupila z rozběhu a bezvadné by bylo, kdyby se mi podařilo zaběhnout český rekord. Ještě lépe, kdyby ten čas začínal dvanáctkou."
Olympiáda je mezi ostatními sportovními soutěžemi výjimečná. Pro enfant terrible českého sportu, dvojnásobného držitele olympijské medaile kanoistu Lukáše Pollerta jsou prý olympijské hry přehlídka ztraceného času. Pro jiné české sportovce jsou vrcholem jejich kariéry. V čem je olympiáda výjimečná mezi ostatními sportovními soutěžemi pro dvaadvacetiletou tyčkařku Kateřinu Baďurovou?
"Výjimečná je určitě tím, že to je jednou za čtyři roky a všichni se tam chtějí ukázat v tom nejlepším světle. Jsou to tradice, to si každý také připouští. Pro každého je to něco víc."
A co přilákalo do Atén Lucii Martincovou?
"Je to takový životní sen, pro mě je to splnění životního snu."
"Olympiáda naštěstí má pořád slavnostní tradiční punc. Ten má právě kvůli tomu, že se sejdou lidé z celého světa. Dneska se dá říci, že opravdu sportovci z celého světa, i z různých malých zemí, a za stejných podmínek každý ukáže, co umí. Může být i z malé země, a když vyhraje, tak mu všichni vášnivě tleskají. Líbí se mně, že je to vlastně taková soutěž Ukaž, co umíš. Navíc se ještě pořád udržuje tendence, že je to svátek míru a porozumění. Dostalo to zabrat už v roce 1972 na olympiádě v Mnichově, kde se odehrál velký teroristický incident, při kterém přišlo o život několik izraelských sportovců. To byly první nekalé ukázky. Dneska místo toho, aby se lidi těšili a říkali si Teď necháme všech sporů, slyším My tam posíláme chemickou jednotku, ti tam posílají policisty. Takže nad tím se člověk trochu zarazí, ale lidi mají takovou povahu, že si mezi sebou nedovedou udržet přátelství a mír."
Letošní česká atletická výprava do Atén má 36 členů. Mezi favority patří desetibojař Roman Šebrle a oštěpař Jan Železný.
