Mnohé české firmy čeká ostrý střet s asijskou konkurencí

Některé české firmy čeká už brzy tvrdý úder z Číny a dalších asijských zemí, které zavalí Evropu svými lacinými výrobky. Od příštího roku totiž dojde k liberalizaci světového trhu s textilem a jinými výrobky. Česku tak hrozí podle oborníků ztráta až několika desítek tisíc pracovních míst. Pokračuje Zdeněk Vališ.

Mnohé české firmy čeká ostrý střet s asijskou konkurencí

Brusel od ledna ruší kvóty, kterými prozatím brzdí Čínu, Indii a další textilní velmoci v přístupu na evropský trh. To se samozřejmě nelíbí evropským textilním asociacím, které lobují u jednotlivých vlád. Cílem je odsunout opatření alespoň o tři roky. To se ale s největší pravděpodobností nepovede. Podle českých výrobců textilu tím bude jenom u nás ohroženo až čtyřicet tisíc pracovních míst. Do největších potíží se zřejmě dostanou hlavně ty firmy, které dělají přímo podle nákresů zahraničních zákazníků a nepatří jim nic kromě mzdy za odvedenou práci. Ty cítí tlak už nyní, protože zahraniční obchodníci si uvědomují, že levněji pro ně budou šít v Asii. Několik příkladů máme z jižních Čech. Některé tamní textilky už propouštějí zaměstnance. Třeba Otavan Třeboň uzavírá provoz v Nové Bystřici a o práci přijdou i šičky v základním závodě v Třeboni. Ředitelka úřadu práce v Jindřichově Hradci Stanislava Zemanová říká, že pro některé by se mohla najít práce v jiném odvětví.

"Některé zaměstnankyně z Otavanu Třeboň budou moci sehnat zaměstnání u firmy, kde se montují jističe. To je taková drobná práce. Ony jsou ale zvyklé na pásovou výrobu, takže jsou velmi přizpůsobivé a tuto práci dělat mohou. Jiná firma, která by potřeboval v tuto chvíli právě šičky tady v tuto chvíli není."

Propouštět začal také známý textilní výrobce Jitex Písek. Výroba se tam snižuje s tím, že výrobní areály jsou nabízeny pro jiné činnosti. Jak potvrdil ředitel českobudějovického úřadu práce Ivan Loukota, zcela zřejmě zanikne závod této firmy v Týně nad Vltavou.

"Jednání mezi úřadem práce a firmou Jitex o tom, že bude uzavřen závod, už probíhala. My hledáme někoho pro následné využití toho závodu, kdo by to spravoval, případně převzal některé pracovníky."

Nesmlouvavý tlak levné asijské konkurence ale neohrožuje jen existenci českých textilek. Je to paradox, ale země, která byla před 2. světovou válkou díky Tomáši Baťovi na špičce světového obuvnického průmyslu, přestává téměř boty vyrábět. Za posledních deset let klesla jejich výroba na jednu pětinu a loni tuzemské firmy podle odhadu České obuvnické asociace vyrobily šest a půl miliónu párů bot, tedy o 20 procent méně bot, než v předešlém roce. Přitom jen loni, jak uvádí tajemnice asociace Vlasta Majerová, k nám bylo z Číny dovezeno na 32 miliónů párů bot.

Tržnice s textilem z Asie

"Obuv je tam vyráběna za velmi těžkých, složitých podmínek. Je to sociální dumping. Proto mohou dosáhnout takových cenových relací, při kterých by v České republice nebylo možné nakoupit ani základní suroviny pro výrobu obuvi."

Jeden rozdíl od textilního dovozu tu ale je. Dovozcům asijských bot už v uplynulých letech nahrávalo to, že v Česku prakticky neexistovala žádná ochranná opatření, například ve formě dovozních kvót nebo minimálních cen. Tato opatření česká vláda nepřijala ani po silném tlaku českých výrobců. Proto také tvoří asijské boty už dnes více než 70 procent nabídky na tuzemském trhu. Patnáct až dvacet procent připadá na výrobce ze západní Evropy. Na lepší časy se už čeští výrobci sotva mohou těšit. Po vstupu do Evropské unie už Česko nemůže uplatňovat individuální celní politiku a vůbec uchylovat se k individuálnímu protekcionismu. Výrobce by vláda mohla podpořit jenom přímými subvencemi. To by ale podle analytičky Markéty Šichařové byla cesta špatným směrem.

"Výsledkem subvencí by byla rostoucí cena bot pro spotřebitele a také nižší výběr bot, protože bychom se připravili právě o levnou asijskou konkurenci."

Ano, to je ono známé dilema každé vlády. Na jedné straně péče o běžného spotřebitele, na druhé straně péče o domácí výrobce, kteří tohoto běžného spotřebitele zaměstnávají a platí mu mzdu. Nemluvě už o tom, že také odvádějí daně. Markéta Šichtařová ale budoucnost českého obuvnického průmyslu zase až tak černě nevidí.

"My se domníváme, že u nás rozhodně nezanikne. Ovšem v případě, že se přizpůsobí nové konkurenci. V žádném případě nemůžeme asijským výrobcům konkurovat cenou. Musíme jim ale konkurovat kvalitou. Nebudeme s to vyrábět levné v uvozovkách spartakiádní cvičky, ale na druhou stranu bude s to vyrábět drahé kožené boty. A tím způsobem budeme schopni i nadále konkurovat té levné a méně kvalitní asijské obuvi."

Také jiní odborníci tvrdí, že kvalitní česká obuv, například zdravotní nebo dětská má stále velkou šanci uspět doma i v zahraničí. To prý stále potvrzují trhy v Německu, Francii nebo Itálii, kde se českým výrobcům daří. Otevření evropského trhu asijské, zejména čínské konkurenci od příštího roku má ovšem globálnější rozměr. Česká republika, potažmo celá Evropská unie má s Čínou velký obchodní deficit. Ten je ale vyvolán také tím, že Čína zatím svůj vlastní trh dosti silně chrání. Ke zrušení bariér ji Evropa může donutit jenom tím, že odstraní také svůj protekcionismus. Jak řekl Radiu Praha náměstek ministra průmyslu a obchodu Martin Tlapa, tato snaha o obchodní vyváženost by neměla ohrozit české zájmy.

"Já bych se neobával nějakého jednostranného kroku, který by měl ublížit České republice. Myslím, že je důležité dokázat hájit své priority v debatách o tom, jakým způsobem otevírat obchod a na jaké obory se zaměřit při spolupráci s Čínou. To je věc formování evropské politiky vůči tomuto velkému teritoriu."

Jenže já jsem mluvil s některými našimi výrobci a ti právě kvůli tomu, že od příštího roku budou bariéry zrušeny, omezují výrobu, propouštějí a některým hrozí zánik.

"Pokud jsou takové signály a podniky mají takové pocity, tak tady je cesta, kterou bych chtěl nabídnout. Je to komunikace s ministerstvem průmyslu a obchodu. Pakliže mají obavy, pak budu rád, když se na nás podniky obrátí, konkrétně třeba na mě, abych mohl tyto obavy nějakým způsobem do těch našich pozic, které připravujeme pro jednání s Bruselem."