Hanspaulka - místo, kde vznikla Matějská pouť
Dnes se společně se Zdeňkou Kuchyňovu vydáme do pražské čtvrti Hanspaulka. Dozvíte se, po kom nese svoje jméno, a že právě v této čtvrti vznikla v období baroka slavná Matějská pouť.
V pražské čtvrti Hanspaulka žili v minulosti takoví velikáni české kultury, jakými byli například básník Jaroslav Seifert, malíř a grafik Cyril Bouda či herečka Lída Baarová. Jak však přišla tato čtvrť ke svému zvláštnímu jménu?
"Jmenuje se podle Hanse Paula, který si nedaleko odtud postavil v 17. století jakýsi letní zámeček s pohledem na Prahu. Tehdy to byl svět vinic, který si tady bohatí měšťané pořídili. V tom domě byla dlouhá léta uložena sbírka archeologa Jíry, který nasbíral archeologické vykopávky z okolí Prahy. Později, za socialismu začal být používán pro různé účely. Nyní je v majetku města, které se ho snaží prodat. Byl nabízen i bývalému prezidentovi panu Havlovi, když o to projevil zájem. Jsou tam různé podnikatelské záměry, ale zatím to chátrá."
Jak uvedl můj průvodce Jan Stěnička, vinice, mezi nimiž vyrostla usedlost Hanse Paula, byly dříve dominantou celé této oblasti. Dodnes se skoro každá ulice jmenuje podle vinic či usedlostí. A jako se vinicím dařilo na straně jižní, na severu Hanspaulky byly v minulých staletích husté lesy a dodnes stojí uprostřed čtvrti hájenka.
"Na straně odkloněné do Šáreckého údolí, tam byly bohaté hvozdy. Tady je blízko kostel U Matěje a říká se, že tady často lovili králové a podle legendy se tady stal zázrak, kdy se medvěd změnil na sv. Matěje a ten poradil: "Tady založte kostel"! Čili tady byly lesy a hájenka měla své opodstatnění. Jedna ulice se dodnes jmenuje Na čihadle."
"Toto bylo místo, které daleko široko vévodilo krajině. Dnes to ani nevnímáme. Je to zarostlé vezi vilami, ale ten sv. Matěj je skutečně na úplném ostrovu, kde prudce klesá terén dolů k Šáreckému údolí. Ten kostelík byl vidět z daleka a na jaře, když tály sněhy, sem putovaly tisíce lidí. Byly tu krámky, houpačky, kolotoče. Ale ve dvacátých letech se to přesunulo na kulaté náměstí do Dejvic a dneska to známe z Výstaviště jako Matějskou pouť, ale ta se narodila tady a už hezky dávno, v době baroka."
Na hřbitově kostela u sv. Matěje je pochována řada významných osobností. Legenda dokonce říká, že tu leží muži ze Ctiradovy družiny, kteří byli pobiti v dívčí válce. Pohřbena je zde i slavná rodina Hendlů. Jejich usedlosti se dodnes říká Hendlův dvůr. Od roku 1551 tu byl hostinec a je zde dodnes. Původně byly na Hanspaulce pouze viniční domky, první zámecké vilky se tu začaly stavět teprve v 19. století. Ten pravý stavební rozmach však zažila Hanspaulka teprve ve 30. letech 20. století. Vyrostla zde řada vil od slavných architektů.
"Jak podnikatelé, tak architekti spolu vytvořili avantgardní architekturu, která byla založena na jakési abstraktní architektuře funkcionalismu, kdy ten dům byl funkčně uspořádán uvnitř a teprve jakýmsi odrazem na jeho fasádě bylo rozpoložení těch oken do zvláštního abstraktního obrazce. Zajímavá je ulice Neherovská, kde jsou asi čtyři špičkové vily toho krabicového stylu. Je to architekt Fuchs, Chochol, ale zejména Ladislav Žák, který pro Lídu Baarovou v 37 roce nádhernou vilu s pohledem na Prahu."
"Byly pro běžné intelekturály, učitele a podobně, takže život tu byl velice různorodý. Také se tu pěstoval sport, nejen v Sokolovně, ale i na tenisových kurtech, pěstovala se tu hudba, prostě veřejný život tady vzkvétal. Dneska je spíše introvertní způsob života, každý přijede autem až na místo, zamkne si, postříhá si zahrádku, nejraději udělá místo průhledného pletiva z 30. let nějakou pořádnou hradbu nebo zeď a tam se odvíjí soukromý život."
Jak dodal Jan Stěnička, přesto existuje několik občanských sdružení, které chtějí opět veřejný život rozhýbat. Vydávají například časopis Hanspaulka, kde se obyvatelé této čtvrti dozvědí nejen o zajímavých novinkách, ale také o historii své čtvrti. Například v nové rubrice Potomci slavných. K těm patří například Jiří Bouda, syn známého malíře Cyrila Boudy či Jitka Hamzová, překladatelka a vnučka lékaře a spisovatele Františka Hamzy, který založil jako první ve střední Evropě ústav pro léčbu dětské tuberkulózy.
