"Tatínku vzpomínej!" prosil Jan svého otce Zdeňka Svěráka
"Tatínku, vezmu tě na místa, kde jsme dlouho žili a ty budeš vzpomínat,"řekl Jan Svěrák svému tatínkovi, scénáristovi a herci Zdeňku Svěrákovi. A tak se společně vypravili do Kopidlna, kde jako sedmiletý Zdeněk Svěrák prožil válku, i do Žatce, kde začínal jako učitel. Jeho syn vzal s sebou kameramana Ivana Zachariáše a kolega z FAMU Martina Dostála. Tak vznikl celovečerní dokument Tatínek.
"O tatínkovi chtěl už mnohokrát někdo točit nějaký medailónek. Já jsem mu to rozmlouval. Když už takový medailónek vznikne, tak už nikdo nenatočí nic velkého a pořádného. Říkal jsem, že by si to zasloužilo ne dva natáčecí dny, ale deset. Tolikrát jsem mu to rozmlouval, až mi řekl, tak to natoč ty. Já jsem mu to odkýval, ale myslel jsem, že až někdy, a třeba se na to zapomene. Po Tmavomodrém světě jsem neměl do čeho píchnout. Tak jsme si říkali, že by to byla vhodná chvíle, to spustit. Vzhledem k tomu, že jsem dokument nikdy netočil, tak jsem se rozhodl k tomu přizvat svého kamaráda Martina Dostála, který dokumenty dělá."
S jako představou jste ten dokument začal točit?
"Hodně mi pomohlo, jak by mohl dokument vypadat, když jsme s tátou byli v Žatci s Tmavomodrým světem. Vzal mě do míst, kde jsem se narodil, ale kde jsem byl snad od té doby jednou. Říkal mi, tady jsem se díval z okna do tohoto dvoru na oprejskané fasády, říkal jsem si: To je ono? Tady strávím život a budu učit? Dokážu tady něco napsat? Snad ty špatné vyhlídky do toho dvora, člověka donutí něco dělat. Tak jsem tatínka vzal do míst, kde prožil nějaký zvrat a pod emocí toho místa nám třeba řekne něco zajímavého."
"Začalo to docela pěkně. No a skončilo to, tak jak je to v tom filmu, takovým mírným rozkolem, který už se mírně zahojil, už to přebolelo. Možná, že tím dokument Tatínek dostal notu, která nebyla očekávána."
"Ale jo. Několik lidí mne už před tím oslovilo, že by chtěli natočit o mě nějaký medailónek nebo GEN. Já jsem říkal, že je dost času, že nechci. Když se to stalo před rokem, tak jsem říkal svému synu, co s tím? Mám to furt odmítat? A on řekl, hele, já to natočím, znám tě nejlíp."
Jaký jste měl pocit, když jste dokument o vás samotném poprvé shlédnul ve výsledku?
"Víte, jaký jsem měl pocit? Jestli znáte starý český film, myslím, že se jmenuje "Řeka čaruje", hlavní roli hraje František Hanus.V jednu chvíli stojí za hřbitovní zdí a dívá se na svůj vlastní pohřeb, na ty pozůstalý, kdo víc pro něj pláče. No a takový podobný pocit mám, když se dívám na tento dokument."
Říká Zdeněk Svěrák, který vystudoval Vysokou školu pedagogickou, učil na Žatecku, v 60. letech byl redaktorem Čs. rozhlasu, později, až do roku 1991, scenáristou na Barrandově. Od roku 1967 je hercem a uměleckým vedoucím Divadla Járy Cimrmana, je autorem nebo spoluautorem řady televizních inscenací. Napsal scénáře filmů např. Vrchní, prchni, Tři veteráni, Vesničko má, středisková, která byla nominována na Oscara, Obecná škola - nominace na Oscara, Kolja, film, který Oscara získal v roce 1996. Spolu s Ladislavem Smoljakem napsal scénář např. k filmu Jáchyme, hoď ho do stroje, Marečku, podejte mi pero, Kulový blesk, Nejistá sezóna. Proslavil se i jako herec napříkad ve filmech Co je vám, doktore, Jako jed, Obecná škola, Kolja..., je autorem několika knih a stovek písniček pro děti.
