Jabkenice a Loučeň

Myslivna v Jabkenicích

Dnes zavítáme do Jabkenic místa, kde prožil závěr života Bedřich Smetana. Dozvíte se, jak přišla obec ke svému jménu, navštívíme zdejší kostel a oboru, která sahá až k nedaleké Loučeni, neméně zajímavého městečka, kde sídlil šlechtický rod Thurn - Taxisů. Více se dozvíte od Zdeňky Kuchyňové.

Jabkenice leží asi 55 kilometrů od Prahy a první písemné zmínky o nich pochází ze 14. století. Víte podle čeho získaly svůj název. Určitě to ví můj průvodce Stanislav Marchal.

"Jabkenice se nazývají podle stromů, podle jabloní. Původní středověký název této obce byl Jablkynice s tím, že název dostala podle porostů jabloní. Jabkenice se připomínají už v ranném středověku. Byla tu už románská věž a nejstarší dochovanou památkou v obci je gotický kostel Narození Panny Marie. Je to cihlový kostel, který tvoří spolu se zvonicí historické jádro obce."

Myslivna v Jabkenicích
Roubená zvonice pochází už z 11. století a původně v ní byly 4 zvony. Malým zvonkem se svolávalo na robotu. Velké zvony byly zavěšeny otvorem vzhůru a rozhoupávaly se šlapáním. Říkalo se jim zvony rebelantské a podobné najdete například v Rovensku pod Troskami. Za první světové války byly rozbité a ani druhá světová válka je nenechala bez povšimnutí. Byly sundány a převezeny na jiná místa. Kostel se zvonicí však není jedinou památkou v obci. Tou je i Smetanova myslivna, která je o několik set let mladší. Slavný skladatel v ní prožil závěr života. Dnes je zde vybudován Smetanův památník. Návštěvníci tu najdou například mistrův klavír, pokoje zařízené jako za jeho života, předměty, které denně používal, dopisy, které psal svým blízkým. Jak uvedla ředitelka Muzea Bedřicha Smetany Olga Mojžíšová, do Jabkenic se s rodinou přistěhoval v roce 1875. Žila zde totiž jeho nejstarší dcera Žofie, která byla provdána za nadlesního Josefa Schwarze.

Busta Bedřicha Smetany v Jabkenicích
"Ale Bedřich Smetana v tom roce 1875 tady pobýval ještě stále jako host. Jak si sám napsal do deníku, protože doufal, že se uzdraví a že se bude moci vrátit ke své činnosti v Praze. Protože se léčení nezdařila a zůstal hluchý, tak i on se potom natrvalo v roce 1876 do Jabkenic do myslivny přestěhoval a žil tady se svou rodinou až do své smrti."

Smetana intenzivně komponoval a právě v Jabkenicích vznikla řada jeho nejvýznamnějších děl - jako například poslední tři opery Tajemství, Hubička a Čertova stěna. Dokončil tu i slavný cyklus Má vlast. Tvůrci Památníku se snažili o maximální přiblížení Smetany ne jako slavného skladatele, ale jako člověka z masa a kostí. Najdete tu i vzpomínky jeho rodiny a přátel.

"Tak třeba, když jezdil ke svému bratrovi střílet, tak to ve vzpomínkách zachytil později jeho žák, klavírista Josef Jiránek a ten tam velmi humorně popisuje, že mistr měl při těch svých pochůzkách po revíru za doprovod hajného, který měl za úkol ho přenášet přes bahniska a že byl mistr i s tou flintičkou lehký jako sirka a měl spíše hodně dobré vůle něco střelit, než opravdu střelil."

Interiér jabkenické myslivny,  foto: Oto Pelán / Národní muzeum
Kromě myslivny je v Jabkenicích i pomník Bedřicha Smetany. Jak dodal Stanislav Marchal, je to dílo významného českého sochaře a malíře Františka Bílka.

"Shodou okolností je tomuto pomníku letos přesně 80 let, protože je z roku 1924. U nás v Praze je známá Bílkova vila, kde je zastoupena celá řada prací tohoto velice významného českého umělce a tady právě jedna z jeho typických prací je pomník Bedřicha Smetany."

Hájovna, kde Bedřich Smetana pobýval, patřila šlechtické rodině Thurn - Taxisů. Patřila k nejstarším šlechtickým rodinám, které na našem území žily a staly se prvními provozovateli poštovní linky mezi Prahou a Vídní.

"V té době pošta nepřevážela jen takové typické poštovní zásilky jako známe dnes. Pošta v té době měla na starosti i přepravu osob. Historicky právě z toho jména Thurn - Taxis vznikla zkratka taxi, tedy ta zkratka pro taxislužbu, protože oni byli vlastně první, kdo se zabývali profesionální přepravou osob. Od jména Thurn - Taxis je potom ještě druhé slovo a to je slovo taxa, které se taky velice často užívá."

Zámek Loučeň,  foto: Štěpánka Budková
K jabkenické myslivně patřila rozsáhlá obora. Za knížete Alexandra sem byla vysazována i cizokrajná zvěř. Chovali se tam klokani, bisoni, pštrosi Emu, plameňáci, japonské husy a mnoho malých šetlendských koní. Obora dříve dosahovala až k nedaleké Loučeni, vzdálené od Jabkenic zhruba 5 kilometrů, kde Thurn - Taxisové vlastnili zámek, postavený podle projektu Františka Maxmiliána Kaňky.

"To je jeden z nejvýznamnějších českých barokních umělců 18. století. Ovšem umělec nedoceněný. Dlouhá léta se celá řada jeho objektů připisovala jiným umělcům, třeba Kiliánu Ingnáci Dienzenhoferovi. Například krásný kostel ve Zlonicích, kde hrál Antonín Dvořák na varhany, tak ten byl dlouhá léta veden jako dílo Kiliána Ignáce Dienzenhofera. Poté, co významný historik umění zabývající se barokem doktor Přibyl přišel na to, že je to dílo Františka Maxmiliána Kaňky, tak byl téměř místními občany lynčován a utíkal z veřejné schůze, když jim sdělil, že jejich kostel nepostavil Dienzenhofer, ale František Maximilián Kaňka."

Jak dodal Stanislav Marchal, zámek slavného stavitele byl později modernizován. Už v roce 1911 sem byla zavedena elektřina z vlastní energetické stanice. V revolučních dnech roku 1945 bylo mnoho věcí a zařízení zničeno a odvezeno. Úřad předsednictva vlády již 30. května 1945 odvezl ze zámku reprezentační nábytek, obrazy, pastiky, stříbrné příbory a starobylé hodiny pro úřadovnu předsedy vlády. Další stovky předmětů byly odvezeny do Národního muzea a na další zámky. Na zámku i parku se podepsala také armáda, která dočasně zabrala celý zámek a v parku postavila dřevěné baráky pro mužstvo. V roce 1995 byl zámek privatizován a je zde školící středisko a hotel. A samozřejmě zámecký park, kde stojí slavný Smetanův dub, kde skladatel při svých toulkách sedával.

10
50.324321700000
15.013669000000
default
50.324321700000
15.013669000000