Proč roste popularita vlády?

Co způsobilo, že současné české koaliční vládě roste v poslední době mezi lidmi popularita? Možné odpovědi na tuto otázku budeme hledat v dnešním vydání rubriky Česko v komentáři. Publicistu Petra Holuba pozval do studia Radia Praha Josef Kubeczka.

Proč roste popularita vlády?

Stanislav Gross v domově důchodců v Liberci, foto: ČTK

Po delším propadu rostou v poslední době preference současné koaliční vlády, zejména po její letní obměně. Co to podle Vás způsobilo?

"Určitě se osvědčila výměna předsedy. To je tradiční metoda, kterou už řada stran s úspěchem použila. Například po příchodu Mirka Topolánka do čela Občanské demokratické strany se zlepšily preference této největší pravicové strany, všichni pamatujeme, když nastoupil Michael Žantovský do čela Občanské demokratické aliance, bylo to v roce 1996, tak se preference této strany najednou zdvojnásobily. Po třech měsících ovšem zase spadly dolů, protože tento nový předseda vůbec nic nedělal. To se však nedá říct o Stanislavu Grossovi. On je velice pilný a aktivní, a to především v marketingu. On je vlastně ten, kdo vybírá témata do politických debat. Těžko říct, jestli on skutečně vybral téma 'Kořistka', ale rozhodně toho dokázal velice šikovně využít. ODS se velice emotivně a řekl bych až neuroticky brání nařčení, že se snažila podplatit koaličního poslance, a Gross má vlastně velice snadnou práci. On se může tvářit nestranně a říkat, že ho to třeba nezajímá. To bylo od něj opravdu velice šikovné. Minulý týden se mu podařil další úspěšný krok, když oznámil, že ODS chystá privatizaci zdravotnictví a on že tomu zabrání. To na všechny zřetelně zabralo. Je tedy vidět, že Stanislav Gross je aktivní a ona změna preferencí je důsledkem této jeho ofenzívy. Samozřejmě těžko dnes předpovědět, co se stane ve volbách, co se stane v nejbližších měsících, protože preference se mohou rychle měnit třeba i opačným směrem."

Pokusme se zhodnotit alespoň některé kroky současné vlády. Například návrh rozpočtu na příští rok předpokládá nižší schodek než loni a dokonce nižší než původně zamýšlený. Mohlo i to ovlivnit růst důvěry občanů ke své vládě?

Foto: Štěpánka Budková, Radio Prague International

"Zcela určitě to ovlivnilo. Vláda se na schodku dohodla velice snadno, nebyly tam hádky, a lidé mají rádi stabilitu. Popravdě řečeno ta diskuse o státním rozpočtu teprve začíná a nemusí to skončit pro vládu tak příznivě. Zajímavé jsou některé části kritiky Občanské demokratické strany, která upozorňuje, že řadu výdajů ze státního rozpočtu Grossova vláda ukrývá do různých kolonek, které se pak nedostávají do celkového součtu. Vláda počítá s tím, že bude utrácet privatizační peníze v příštím roce, což v rozpočtu nenajdete, vláda chce značné částky vydat z Konsolidační agentury, a to také v rozpočtu nenajdete. Rozpočet tedy není takový, jak by nám ho vláda chtěla představit. V příštím roce vláda zvedne daně opravdu nejvíc v posledních letech a je zajímavé, že to nikdo nekritizuje. Dalo by říct, že Stanislav Gross a jeho lidé tím využívají značných nedostatků veřejné debaty, protože se tady opravdu najde velice málo kritických expertů nebo publicistů."

Základní část vládní koalice, tedy sociální demokracie, se dohodla s odbory na výši tzv. čtrnáctých platů pro státní zaměstnance, přičemž o patnáct procent zvýšila svůj původní návrh. Státních zaměstnanců je však pouze 750 tisíc. Mohli i oni přispět k vylepšení vládní popularity?

"Já myslím, že státní zaměstnanci si uvědomují jednu věc: Tato vláda slibuje, že omezí jejich počet, že zmírní růst jejich platů, ale ona o tom spíše mluví než že by to dělala. Například v příštím roce se předpokládá, že se počet státních zaměstnanců sníží o 16 procent, také se říká, že se 13. a 14. platy seškrtají, ale budou se škrtat jen tak opatrně. Státní zaměstnanci tedy vědí, že tato vláda mluví o reformách, ale bude je dělat velice opatrně. Kdyby přišel někdo jiný, konkrétně pravicová ODS, která se tváří velice razantně, tak by ji nezbylo nic jiného než škrtat mnohem dramatičtěji. Je tady možné, že právě tato opatrnost může Grossově vládě získávat další popularitu."

Zářijové ukazatele stavu nezaměstnanosti a inflace jsou lepší než se předpokládalo, státní dluh ve třetím čtvrtletí klesl o deset miliard korun. Znamená to, že si koaliční vláda vede dobře a naše ekonomika se uzdravuje?

"To určitě není zásluhou této vlády, ta je teprve krátce u moci, a velmi pravděpodobně to není ani zásluhou předchozích vlád. K čemu jsou vlastně vlády? Ony by měly dávat nějaké právní rámce, ony by měly podporovat neziskové sektory a vidíme, že v tom naše vlády opravdu nejsou příliš kvalitní. Právo se u nás vymáhá velice obtížně, doba procesů se stále prodlužuje, doba zápisů u rejstříkových soudů se také nezkracuje. To nedělají dobře. A pokud jde o podporu infrastruktury, těch neziskových oblastí, tak ani školství neprožívá nějaký rozkvět, ve zdravotnictví se rozpadá jakákoliv finanční kontrola. Jediné, o co se trochu snaží tato vláda, je reforma sociálních dávek, aby se úplně zbytečně neutrácelo. To například mohlo přispět ke snížení nezaměstnanosti, protože nějaké nové normy, které omezují čerpání dávek těmi, kdo nepracují, platí už od prvního října. Tato vláda ale zase vůbec nemyslí na penze. Myslím si tedy, že nelze vládu příliš chválit, spíše využíváme příznivého mezinárodního prostředí - vstup do Evropské unie, počínající konjunktura na světových trzích."

Nicméně dobré ukazatele na popularitě vždy přidají.

"Neuškodí."

Hostem u našeho mikrofonu byl publicista Petr Holub.