V expozici ČNB uvidí návštěvník tunu zlatých cihel
V dnešní rubrice Česká nej... se společně se Zdeňkou Kuchyňovou vydáme do budovy České národní banky. I když by to nikdo nečekal, v jejích zdech je expozice, která nemá v Česku ani v Evropě obdoby. Návštěvníci se dozví vše o vývoji měny a hlavně tu uvidí na vlastní oči tunu zlatých cihel a vzácné zlaté mince. Kdy a jak zlatý poklad vznikl, to je otázka pro Vladimíra Kudlíka.
"Vznikl na popud prvního ministra financí Aloise Rašína a to z důvodu vůbec vytvoření nové československé měny. Proto vznikl nápad na vytvoření jakési zlaté rezervy, zlatého pokladu ze sbírek občanů."
Při sbírce, kterou lidé pořádali v euforii vzniku první republiky, se vybralo více než 94 tisíc zlatých minců a 65 kilo ryzího zlata. V průběhu dějin se množství zlata měnilo. Po sbírce mělo Československo zhruba 4 tuny zlata, ale na obnovu měny to bylo málo. Proto se vydávaly dluhopisy a nakupovalo zlato v zahraničí. Už v roce 1925 měla republika 40 tun zlata. Dnes je to 13,5 tuny. A na jednu tunu fascinovaně hledí i návštěvníci expozice banky.
Zlato je okolo nás i tam, kde si to neuvědomujeme, například jsou pozlacené gotické sochy nebo vzácné rámy obrazů.
"V pozlacování rámů se využívají tenké zlaté plíšky, které se dají vytepat do neuvěřitelných rozměrů. Například z jedné trojské unce, tedy z 31 gramů se dá vytepat plíšek o rozměrech až deset metrů čtverečních nebo se dá vytáhnout drát z jedné trojské unce o délce 30 kilometrů. Čili je to opravdu tenounký vlásek zlata. Takže ty gotické sochy, rámy drahých obrazů jsou pozlaceny tímto tenounkým plechem."
Ale vraťme se ke zlatým cihlám. Jedna váží dvanáct a půl kila a nedá se koupit v žádném obchodě. Každý cihla má i svůj "rodný list" - certifikát. Část údajů je vyražena přímo na cihle. Je to identifikační číslo, název rafinérie - slévárny, kde byla odlita, její pečeť a údaj o ryzosti. Říká se, že kdo unese cihlu ve dvou prstech, údajně si ji může nechat. A jak potvrdil Vladimír Kudlík, je to pravda.
"Některé banky skutečně pro ty tzv. VIP hosty připravují na stůl jednu zlatou cihličku, každý má možnost si ji zvednout, ale neuzvedne ji. Ono 12,5 kila vzít jednou rukou skoro nejde a ještě navíc, když jsou ty stěny zkosené směrem dolů, tak je to téměř nemožné."
V expozici je i řada vzácných mincí a medailí. Mimořádné jsou mince z doby krále Jana Lucemburského.
"Měly tak výbornou kvalitu, že trošku s nadsázkou říkáme, že to byli předchůdci eura, protože se s nimi dalo platit po celé Evropě."
