Mladé rodiny potřebují práci a bydlení

Odborníci varují - rodina je v krizi. Polovina českých manželství se rozvádí, za patnáct let klesla porodnost o víc než čtyřicet procent a více než čtvrtina dětí se rodí v nesezdaných svazcích. Na druhé straně roste kriminalita dětí i počet případů domácího násilí s tragickými následky. Stát přitom dosud nemá ucelenou koncepci péče o rodinu. Více už Milena Štráfeldová

Mladé rodiny potřebují práci a bydlení

Co je pro podporu rodin nejdůležitější? Jsou to vyšší rodinné přídavky ze státního rozpočtu nebo úlevy na daních? Pomůže rodinám větší podpora zaměstnanosti? A jak růst populace ovlivní zvýhodněné hypotéky pro mladá manželství? - Takové otázky si kladou politici, ekonomové i demografové, kteří se zabývají rodinnou politikou. A jak na ně odpovídají sami mladí lidé?

"Určitě nějaké výhody. Možná zvýšené mateřského příspěvku, nebo když jde matka z mateřské do práce, tak výhody od zaměstnavatele. A třeba i hypotéky pro bydlení. Protože plno mladých lidí, třeba mých vrstevníků, bydlí v garsonce, v pronájmu, a do toho dítě nepřivede,"

Mladá maminka s dítětem v kočárku, kterou jsem zastihla na jedné z pražských ulic, se tak vlastně shodla s účastníky konference o rodinné politice, kterou do Černínského paláce v Praze tento týden svolalo ministerstvo práce a sociálních věcí. Hlavní předpoklady pro vznik nových rodin shrnula náměstkyně ministra Ludmila Müllerová.

"Nejdůležitější je, aby lidé měli za prvé kde bydlet, a za druhé aby měli práci. Myslím si, že tyhle dvě základní podmínky jsou pro mladé lidi skutečně rozhodující, aby spolu mohli začít žít, ať už formou nesezdaného soužití, či v manželství,"

Bydlení pro mladé chce podpořit ministr pro místní rozvoj Jiří Paroubek. Zvýhodněnou hypotéku na pořízení bytu ve výši tři sta tisíc korun chce poskytovat mladým manželům ve věku do 36 let. Od roku 2005 by mohli manželé podávat společné přiznání daně z příjmu. Rodiny tak v případech, kde je mezi příjmy manželů velký rozdíl, nebo kde vydělává jen jeden z nich, ušetří až desítky tisíc korun ročně. A kolik přinese plánovaná úprava daní podle ministra práce a sociálních věcí Zdeňka Škromacha?

"Bude znamenat šest až sedm miliard korun, které by právě měly jít navíc na podporu rodin s dětmi."

Opoziční občanští demokraté s příliš velkými zásahy státu do života rodin nesouhlasí. Podle stínové ministryně práce a sociálních věcí Aleny Páralové by měl stát vytvořit prostředí, které nebude dobře prosperující rodině překážet.

"Ale na druhé straně musí být stát připraven pomoci rodině v případech, kdy se rodina octne ve složité nebo v horším případě v krizové situaci."

ODS společné zdanění manželů nepodpořila, místo toho navrhuje rovnou daň pro všechny. Před podporou nesezdaných párů dává přednost tradičnímu rodinnému modelu, protože v nesezdaných párech hrozí podle Aleny Páralové větší riziko zneužití sociálních dávek. Za špatný příklad sociálního inženýrství také považuje umělá opatření pro plné zrovnoprávnění mužů a žen. Podle ODS mají ženy v Česku dost prostoru k vlastní seberealizaci. S tím ovšem nesouhlasí například předsedkyně Rady vlády pro rovné příležitosti žen a mužů Anna Čurdová:

"Na ženách stále leží tzv. dvojí břemeno, práce a pak domácí povinnosti. Čeští muži se stále ještě stydí za to, že třeba v rodině pomáhají a že je normální se o péči o rodinu a o domácnost dělit."

Krize rodiny není ovšem jen českou záležitostí. Například ve Spojených státech žije třetina dětí v neúplných rodinách bez otce a chudoba je stále rizikovějším faktorem pro vývoj dětí i v zemích Evropské unie.