Antonín Panenka: "Bohemka vždycky byla sympatická všem"
Antonín Panenka strávil ve slavném pražském fotbalovém klubu Bohemians skoro čtyřicet let: jako hráč, jako trenér i jako funkcionář. Minulý týden jsme informovali o tom, že Bohemka je v konkurzu a místo oslav stého výročí založení asi skončí. Tentokrát vám přinášíme rozhovor s jejím nejslavnějším hráčem v historii Antonínem Panenkou, autorem bělehradské penalty z roku 1976, kdy se Češi stali fotbalovými mistry Evropy:
"Samozřejmě kořeny neúspěchu jdou asi někam dál do minulosti, nebylo to všechno asi ideální, ale já si myslím, že hlavní zlom nastal před rokem, kdy se k tomu dostali lidé, kteří "vyšoupli" starého majitele, sami se chopili vedení mužstva. Myslím si, že víceméně oni tu kauzu rozbouřili. Myslím si, že to byl začátek celé té věci, začalo se to vláčet v novinách, Bohemka velmi utrpěla, co se týká jména, prestiže, image a to se asi těžko dá dohromady."
Bohemka se stala mistrem ligy jenom jednou, ale přesto si získala velkou popularitu, třeba také na Slovensku. Čím to podle Vás?
"Bohemka je sympatická všem a to byla vždycky. Nikdy nebyla konkurent Sparty nebo Slavie. Bohemka vždycky hrála líbivý technický fotbal, vždycky byla takový lidový klub. V celých Čechách i na SLovensku měla Bohemka vždycky velké sympatie, bylo to také proto, že vystupovala skromě."
Říká se vždycky, že fanoušci Bohemky byli bezvadní...
"Já si myslí, že pořád ještě jsou. I teď to dokazují reakcí na tuto situaci. Skutečně pro to chtějí něco udělat. Řada z nich jsou ochotni přesto, že třeba na tom finančně nejsou tak dobře, přispět. Prostě chtějí Bohemku zachránit, to se mi líbí a myslím si, že to má smysl."
V Česku teď chodí na fotbal málo lidí. Pražské kluby mají nejmenší návštěvnost v historii. Proč?
"Za prvé se nehraje takový atraktivní fotbal, jako se hrával dřív. Za druhé okolo fotbalu jsou určité aféry a ty samozřejmě návštěvnosti nepomáhají. Za třetí je tady velká konkurence v hokeji, protože když se vrátí nejlepší naši hráči HNL, tak je většina zápasů vyprodána a padají divácké rekordy. Ti nejlepší fotbaloví hráči tady v podstatě nejsou. Lidé nemají ani na koho chodit. Když jsem byl malý kluk, tak jsem vždycky věděl, že přijede nějaké mužstvo a je tam nějaký hráč, na kterého se půjdu podívat, na kterého se budu těšit. Dneska ať přijede skoro jakékoli mužstvo, tak člověk nikoho takového nemá, takový ten vzor, aby se na něj šel podívat."
Na koho jste se těšil?
"Třeba jsem věděl, že když přijede Prešov, že tam hraje Laco Pavlovič, to byla legenda prešovského fotbalu..."
Vadí Vám zhrubnutí fotbalového prostředí? Dneska aby se táta bál pomalu vzít děti na fotbal...
"Myslím si, že devadesát procent lidí je normálních a chodí na fotbal kvůli fotbalu, ale bohužel se vždycky najdou skupinky fandů, kteří se tam jdou víc vybít než na fotbal. Myslím si, že je fotbal ani moc nezajímá."
Za jakých okolností jste se Vy osobně setkal s fotbalovou korupcí?
"Korupce byla, je a myslím si, že i bude. Vůbec zdaleka ale nebyla v takové míře, jako je dnes. Za nás se stávaly takové případy, bylo jich myslím velmi málo, kdy opravdu mužstvo potřebovalo pomoci. Například se chýlil konec soutěže a byly tam určité problémy se sestupem nebo s vítězstvím v lize. Někdo z mužstva potom třeba za soupeřem šel a chtěl ovlivnit výsledek dohodou s hráči. Ale dneska kluby platí rozhodčího jenom proto, aby jim neuškodil..."
Vy osobně jste se s fotbalovou korupcí setkal? Chtěl Vás třeba někdo uplatit?
"Nemám nad hlavou svatozář. Samozřejmě jsem se s tím setkal. Vždycky jsem se tomu snažil bránit. Je fakt, že jsem v tom jednou jel taky, nehrál jsem naplno. Za ty prostředky, které jsem dostal, jsem si koupil svůj první barevný televizor, ale bylo to opravdu jenom jednou."
Co byste pořál českému fotbalu?
"Co nejlepší výsledky v evropských pohárech, postup národního mužstva na mistrovství světa a aby se zájem diváků mnohonásobně zvětšil."
