Příroda a doprava našly kompromis: jeden jez

Zda na Labi vzniknou nové jezy splavňující celoročně tok pro říční plavidla, touto otázkou se v minulých letech několikrát zabývala i vláda. Bezvýsledně. Proti podloženému požadavku ministerstva dopravy stály stejně nezvratné argumenty ochránců přírody a ministerstva životního prostředí. V tuto chvíli se spor posouvá z patové situace k možnému řešení: rezort dopravy slevil ze svých nároků.

Labe

Ministerstvo dopravy už netrvá na tom, aby na Labi vznikly dva jezy, které by umožnily celoročně zprůchodnit řeku mezi Ústí nad Labem a německou hranicí. Spokojí se s variantou jednoho jezu u Děčína a tmuto záměru je ministerstvo životního prostředí (MŽP) nakloněno. Ministr životního prostředí Libor Ambrozek řekl, že jednání s ministerstvem dopravy ještě pokračuje a zatím neexistuje konečné rozhodnutí. Podle tiskové mluvčí dopravy Marcely Švejnohové jsou ale v tuto chvíli jednání v zásadě ukončena. Výsledek je podle ní zřejmým kompromisem:

"Ministr životního prostředí nepodpořil výjimky pro stavbu dvou jezů. Ministerstvo dopravy proto po vzájemných konzultacích s druhou stranou připravilo ještě jednu variantu, která už je maximálním kompromisem, ke kterému můžeme přistoupit. Tuto variantu ministerstvo životního prostředí podporuje, protože jsme minimalizovali dopady na životní prostředí."

Podle Švejnohové tento kompromis nesplňuje původní záměr splavnit celou labskou cestu celoročně bez ohledu na počasí. Projekt ale umožní napojit ČR na evropské lodní cesty. Podle potřeb bude možné přeložit náklad na železnici.

Karolína Šůlová, foto: Zdeněk Vališ

Původní záměr postavit dva vodní stupně v Malém Březně na Ústecku a Prostředním Žlebu na Děčínsku narážel na odpor ekologů i (MŽP). Podle Karolíny Šůlové z MŽP byly důvody ekologické i ekonomické:

"Hlavní důvodem byl jednak nesouhlas ministerstva životního prostředí kvůli výskytu řady kriticky ohrožených druhů rostlin a živočichů v labském kaňonu. Labský kaňon je sám o sobě ve středoevropském měřítku unikátní a kdyby se tam jezy postavily, ztratila by parametry, pro které je zajímavá. Jednak byly důvody i ekonomické, protože odhady byly zhruba 6 mld korun, ale předpokládalo se, že náklady budou ještě vyšší, aniž by byla doložena návratnost investice."

Jak říká dále Šůlová, ještě i projekt děčínského jezu bude muset projít posouzením z hlediska dopadu na životní prostředí.

"Bude se muset posoudit, nakolik ohrožuje území soustavy Natura 2000, jestli nějak neovlivní chráněné živočichy a rostliny. Až všechna tato posouzení proběhnou, bude se teprve moci říct, jestli je z hlediska ochrany přírody přijatelný či nikoliv."

I pro stavbu na území Děčína bude totiž nutné vydat výjimku ze zákona o ochraně přírody a krajiny, město totiž leží v chráněné krajinné oblasti. Ministerstvo životního prostředí si ale podle ministra Libora Ambrozka uvědomuje, že pro Děčín by jez znamenal pracovní příležitosti. Existuje totiž záměr vybudovat ve městě loděnici, která by vyráběla jednu loď za měsíc. Zpřístupnění loděnice a vodní cesty z Německa k Děčínu by však bylo poslední úpravou na toku směrem od německých hranic do českého vnitrozemí, řekl Ambrozek.