První dáma české vědy
Když se poohlédneme do minulosti, zjistíme, že od dob císařovny Marie Terezie se druhou nejvýše postavenou političkou v české historii stala teprve Dagmar Burešová. Ta po prvních svobodných volbách v roce 1990 až do rozdělení Československa zastávala funkci předsedkyně České národní rady, tedy českého parlamentu. V politice zkrátka dostáváme, pokud jde o ženy v nejvyšší funkci, na frak od mnoha zemí světa, včetně třeba muslimského Pákistánu. Zato ve vědě se Česko může pochlubit svým způsobem světovou raritou. V roce 2001 byla do čela Akademie Věd České republiky zvolena žena, Helena Illnerová. Ve srovnatelném postavení - vědecká a zároveň státní úroveň - snad ještě žádná jiná žena ve světě nebyla.
Když se poohlédneme do minulosti, zjistíme, že od dob císařovny Marie Terezie se druhou nejvýše postavenou političkou v české historii stala teprve Dagmar Burešová. Ta po prvních svobodných volbách v roce 1990 až do rozdělení Československa zastávala funkci předsedkyně České národní rady, tedy českého parlamentu. V politice zkrátka dostáváme, pokud jde o ženy v nejvyšší funkci, na frak od mnoha zemí světa, včetně třeba muslimského Pákistánu. Zato ve vědě se Česko může pochlubit svým způsobem světovou raritou. V roce 2001 byla do čela Akademie Věd České republiky zvolena žena, Helena Illnerová. Ve srovnatelném postavení - vědecká a zároveň státní úroveň - snad ještě žádná jiná žena ve světě nebyla. Do prestižní funkce vynesla Helenu Illnerovou samozřejmě její vědecká činnost. A jaký je hlavní obor jejího odborného zájmu, který ji proslavil doma i ve světě?
"Mě nesmírně zajímá něco, co se nazývá biologické hodiny. Je to v zásadě čas v živých organismech, časový řád živých organismů. My teď sledujeme přímo, co se děje v těch vlastních biologických hodinách, což je v skutečnosti pár tisíc buněk v jedné oblasti mozku. Jsme teď u molekulových mechanismů toho dění."
Helena Illnerová říká, že kdysi jí bavily humanitní předměty, ale nakonec zvítězila biochemie. A ani dnes by nevolila jinak. Leckdy prý vídá, jak se společensko-vědní obory dokáží překrucovat, jak moc záleží na interpretaci. V přírodních vědách ale nejde výsledky nějak ošulit. Ty mluví jasnou řečí. Jasná řeč je to, co má ráda. A proto si ani nepotrpí na titulování ´první dáma české vědy´.
Profesorka Helena Illnerová je autorkou desítek vědeckých prací, přednáší na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy, je zvána jako přednášející nebo předsedající na četné mezinárodní konference a sympozia, je členkou Poradního výboru Společnosti pro výzkum biologických rytmů ve Spojených státech a členkou výboru Klubu melatoninu ve Francii.
