Na lahvích s tvrdým alkoholem se už brzy objeví kolky

Až pět miliónů korun bude hrozit pokuta tomu, kdo se proviní proti zákonu o povinném kolkování alkoholu. Ten nabývá účinnosti už 1. července a má být po zavedení kolkování cigaret dalším nástrojem státu v boji proti daňovým únikům. Podrobnosti má Zdeněk Vališ.

Výrobci, dovozci a prodejci alkoholu musí mít od července označeny všechny lahve speciálními páskami na jedno použití. Bez kolku mohou doprodat do konce roku jen staré zásoby. Ty ale musí do 1. července zaregistrovat u celníků. Pokud přijde kontrola, musí prokázat, že nekolkované lihoviny prodávají právě z inventarizovaných zásob. Nový zákon se vztahuje na lihoviny s obsahem alkoholu vyšším než 15 procent. Netýká se tedy piva či vína. Vláda si od nového zákona slibuje, že omezí rozsáhlé daňové úniky způsobené nelegální výrobou a nelegálním dovozem. Ty úniky se odhadují ročně až na dvě miliardy korun.

"Ten zákon zjednoduší, zefektivní a zlevní kontrolu v oblasti výběru spotřební daně z lihu."

Řekl po schválení zákona ministr financí Bohuslav Sobotka. Proti zákonu hlasovala ODS. Podle občanských demokratů je to zbytečné administrativní opatření, které nepovede k omezení černého trhu. Naopak zkomplikuje situaci poctivých výrobců lihovin, protože jim zvýší náklady. To tvrdí například i ředitel největšího českého lihovaru Stock Plzeň-Božkov Martin Petrášek.

"Všichni legální výrobci lihu jsou tímto zákonem poškozeni. Budeme muset investovat do zařízení. Aplikací kolků se výrazně sníží produktivita práce. Tyto všechny efekty - a samozřejmě cena toho samotného kolku - se zcela logicky budou muset promítnou do ceny výrobku."

Jana Šimáčková, foto: Autor

Zastánci kolkování naproti tomu říkají, že argumenty výrobců nejsou moc přesvědčivé. Na pořízení kolkovacího stroje slibuje ministerstvo financí daňové úlevy. Je to jednorázová investice. Navíc hodně českých výrobců vyváží na Slovensko, kde je kolkování lihovin povinné, takže už příslušný stroj stejně vlastní. Samotné náklady na pořízení kolku a jeho umístění na láhev budou činit asi dvě koruny, což při průměrné ceně láhve s alkoholem ve výši sto korun není moc. A spotřebitel se prý nemusí obávat sebemenšího zvýšení cen alkoholu, protože obrovská konkurence na trhu to ani neumožní. Silný se ale zdá být argument oponentů kolkování, že totiž pořídit si kvalitní falešné kolky nebude pro nelegální výrobce žádný problém. Ostatně je tu příklad cigaretových kolků. Policisté prý odhadují, že dvě třetiny krabiček cigaret prodávaných na tržištích má falešné kolky. Podle Jany Šimáčkové z právního odboru Generálního ředitelství cel se ale Češi už poučili od Slováků.

"Poučili jsme se zejména v tom, že nebudeme opakovat praxi Slovenska, kde mohou vyrábět kolkové nálepky různí výrobci. U nás to tedy bude dělat pouze Státní tiskárna cenin. Na Slovensku právě proto, že je tam hodně výrobců kolků je hodně kolků a kvůli tomu tam byly zpočátku s kolkováním problémy."

Naděžda Slavíková, foto: Autor

Zástupkyně ředitele odboru spotřebních daní Generálního ředitelství cel Naděžda Slavíková říká, že falešné kolky se bezesporu objeví, ale nebude velký problém je odhalit.

"Falešné kolky se zřejmě objeví, to se dá předpokládat, ale nebudou to mít padělatelé tak jednoduché. Právě proto, že u nás bude kolky tisknout Státní tiskárna cenin, je tam těch ochranných prvků samozřejmě mnohem víc než jinde. Proto bude snadnější i identifikace falešných kolků. Máme už nyní vyvinuty takové zkušební metody, které už přímo ve velkoobchodě nebo na pultu v prodejně či restauraci poznají, jestli se jedná o nepravý kolek."

A jak to vypadá s kolkováním v ostatních zemích Evropské unie? Ze ´starých´ zemí kolkují lihoviny Dánsko, Itálie, Španělsko a Portugalsko. V Řecku kolkovali, pak toho nechali. O kolkování uvažovala i britská vláda. Nakonec se rozhodla to nedělat. Z ´nových´ zemí unie kolkují lihoviny na Slovensku, v Polsku a v Maďarsku.