Pro levicovou frakci v ČSSD mají být komunisté největší konkurencí

Zleva Ivan David, Jaroslav Foldyna a Jan Kavan, foto: ČTK
0:00
/
0:00

V sociální demokracii existuje od uplynulého víkendu levicová frakce. Její vliv na vládu a stranu je zatím nejasný. Podle poslance Jana Kavana, ale nechce frakce stranu rozbíjet. Důvody vzniku frakce zjišťoval Zdeněk Vališ.

Zleva Ivan David,  Jaroslav Foldyna a Jan Kavan,  foto: ČTK
O vznikající levicové frakci v sociální demokracii se mluvilo už řadu měsíců před letošním březnovým sjezdem strany. Většinou byla spojována se sympatizanty místopředsedy strany Zdeňka Škromacha, který se utkal se Stanislavem Grossem v souboji o křeslo předsedy strany. Škromach se výslovně k frakci nepřihlásil, i když v kuloárech souhlasil s názorem neformální vůdce vznikající frakce, někdejšího ministra zahraničí Jana Kavana. Ten prohlásil, že sociální demokracie není v krizi, ale na křižovatce.

"Můžeme podlehnout pozlátku blairismu, můžeme po britském či spíše slovenském vzoru privatizovat veřejné služby, můžeme dohlížet na demontáž sociálního státu, na zvětšování propasti mezi chudými a bohatými a utěšovat se, že tím vlastně posilujeme konkurenceschopnost našich podnikatelů. Nebo můžeme do středu našeho snažení vrátit solidaritu, sociální spravedlnost a principy sociálního státu."

Jaroslav Foldyna,  foto: autor
Podle členů levicové frakce se sociální demokracie rozkročila příliš doprava a hodně se odchýlila od svého původního programu. Jak řekl Radiu Praha známý severočeský bouřlivák Jaroslav Foldyna, právě to je příčinou, proč se strana propadá ve volebních preferencích.

"Je prostě třeba oprášit program z roku 1998, najít východiska a pojmenovat věci, které děláme, a srovnat je s věcmi, které navrhuje ODS, a to slovy, kterým rozumí levicový volič. Toť vše."

Bohuslav Sobotka,  foto: autor
Vliv levicové frakce na celou stranu si zatím nikdo netroufne odhadnout. Jak ale ukázaly výsledky březnového sjezdu, s většinovou podporou nemůže počítat. Místopředseda strany, ministr financí Bohuslav Sobotka dokonce nad jejím vznikem vyjádřil údiv.

"Myslím, že je mírně absurdní zakládat v levicové straně levicové frakce."

Předseda Poslanecké sněmovny Lubomír Zaorálek se zase před mikrofonem Radia Praha zamyslel nad tím, co je to vlastně levicovost.

Lubomír Zaorálek,  foto: autor
"Když oslovíme někoho našimi sociálnědemokratickými hodnotami v tom pomyslném středu, ať už to jsou třeba lékaři, učitelé, státní zaměstnanci, je to snad něco méně levicového? Víte, my jsme nejdříve přistoupili na zcela vadné rozlišování pohybu od středu doleva. Chtěl bych, aby někdo vysvětlil, co tím přesně myslí. Teprve kdyby to obhájil, byl bych ochoten na to přistoupit. Teď tvrdím, že jestliže my dnes vytváříme podobu sociálnědemokratických hodnot v současném světě, tak to nevytváříme vůči komunistům nebo vůči nějakému středu.Vytváříme to proto, že to odpovídá v tomto světě naší představě o důstojnosti, ohleduplnosti k lidem, kteří to potřebují. To není nic o nějakých posunech jako by vystřižených z mechanického materialismu. To je prostě vadná filosofie. To je třeba zásadně odmítnout."

Někteří sociální demokraté obviňují členy levicové frakce z toho, že stranu štěpí a rozkládají. Někdejší ministr zdravotnictví a člen pětičlenného výboru frakce Ivan David to odmítá.

"Ve francouzské Socialistické straně existují tři hlavní proudy. Ta strana nemyslí jednou hlavou. Přesto je volebně úspěšná."

Ivan David,  foto: autor
Někteří členové frakce se před časem nechali slyšet, že vedení strany, vzešlé z březnového sjezdu, je jednobarevné, a to pravicově-liberální. Minulou sobotu ale delegáti krajů při formálním ustanovení frakce většinou chválili nového premiéra Jiřího Paroubka, který byl do užšího vedení strany zvolen právě na nedávném sjezdu. Paroubkovi věří i člen frakce, poslanec Petr Lachnit.

"Jako člověk, který má - jak se říká - pár křížků na zádech, bude vnímavější k sociálním záležitostem, než byli lidé, kteří byli příliš mladí na to, aby měli už dostatek negativních zkušeností a aby se dovedli do těchto záležitostí vcítit."

Frakce odmítá podezření, že by se chtěla paktovat s komunisty. Nevnímá prý KSČM jako nepřítele. Zároveň ale považuje komunisty za své největší soupeře v boji o levicového voliče. Nechce dopustit, aby se komunisté stali nejsilnější levicovou stranou.