Fonografický váleček ukrýval nahrávku TGM ze dne jeho 80. narozenin

Národní muzeum představilo dosud nezveřejněnou nahrávku části projevu prvního čs. prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka (TGM). Svoji řeč přednesl 7. března 1930 v den svých 80. narozenin na Pražském hradě. Projev je zaznamenán na fonografickém válečku.

Nahrávka přináší i dosud neznámou pasáž, kdy prezident děkuje poslancům a senátorům za únorové přijetí dvou zákonů k uctění prezidenta.

Tomáš Garrigue Masaryk, foto: archiv ČRo

Marek Junek, foto: archiv Národního muzea

"Oslavy 80. narozenin Tomáše Garrigua Masaryka byly celorepublikové. Probíhaly v každém městě, v každé vesnici a měly i svůj oficiální rámec. Už několik dnů před samotnými oslavami československý parlament přijal dva zákony. První říkal, že Tomáš Garrigue Masaryk se zasloužil o stát a druhý zákon daroval Masarykovi dvacet miliónů na to, aby je mohl využít na různé dobročinné účely," uvedl Marek Junek, ředitel Historického muzea Národního muzea.

Filip Šír z digitalizačního oddělení muzea upozornil na to, že Masaryk neměl rád, když ho nahrávali. Zvukových záznamů tedy neexistuje mnoho. Fonografický váleček má zvláštní formát. Je to voskový, hnědý váleček, který zaznamenal 15 minut. Normální komerční válečky měly tři až čtyři minuty.

Filip Šír, foto: archiv Národního muzea

"Myslíme si, že musely existovat dva válečky, protože mluvil třicet minut. Tu druhou část jsme nenašli. My se divíme, že existuje tahle první. Ten parlograf se používal například v ČTK do 50. let. Nahrávalo se na něj, stenografové to přepsali, pak se to ořezalo a používalo znovu."

Přehrání umožnil speciální přístroj. Na světě je jich pět

Váleček se dostal do Československého rozhlasu a v 60. letech putoval do Národního muzea, kde ho po více než půlstoletí přehráli a digitalizovali s pomocí zařízení Endpoint, které je zcela ojedinělé, uvedl Filip Šír.

Fonografický váleček s nahrávkou prezidenta Masaryka, foto: archiv Národního muzea

"Říkáme tomu Číslo 5 žije. A je to jediné zařízení v Evropě, které má tu schopnost přehrávat. Další čtyři zařízení jsou v Americe. Vnitřnosti tvoří počítač, laserová čočka. Je tam tyč, na které se točí ten váleček, hrot, mnoho tlačítek nastavení rychlosti, malinký monitor, aby člověk viděl, co se děje, mikroskop, kamera. Stojí to jeden a půl miliónu."

Ve fonotéce Českého muzea hudby je podle Šíra na 100.000 zvukových nosičů. V budoucnu by díky moderním technologiím mohly být objeveny a digitalizovány například záznamy operních pěvců z počátku 20. století a další historické skvosty. Staré technické nosiče jsou ve sbírkách Pražské konzervatoře, Technického muzea či Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.

"Musím zmínit soukromého sběratele pana Gabriela Gesla. Je to pro nás mentor, který nás vedl k tomu zachránit historické zvukové kulturní dědictví. Jsem si stoprocentně jistý, že nejenom sběratelé něco mají. Jsme tu pro ně a jsme otevřeni k jakékoliv spolupráci," uvedl Filip Šír.