Odrazuje ženy agresivní prostředí české politiky?

Česká republika patřila od počátků ženské emancipace k průkopnickým zemím. Od zavedení volebního práva pro ženy uplynulo 100 let. Pohled do parlamentních lavic však ukazuje, že větší procento poslankyň najdeme i v zemích, o kterých se často mluví v souvislosti s porušováním ženských práv jako například v Afghánistánu nebo Somálsku. Proč vrcholná politika české ženy neláká?

Foto: Filip Jandourek, ČRo

Podíl žen v české společnosti je okolo 51 procent. V současné Poslanecké sněmovně mají ženy ovšem jen 22% zastoupení. Čím to je, že ani třicet let po přechodu k demokracii a dvacet let po začátku 21. století nejsou ženy v politice (alespoň té celostátní) adekvátně zastoupeny?

Radko Kubičko, foto: archiv ČRo

„Podle mne prvním důvodem je, že politika je u nás vnímaná jako něco špinavého, kde jsou samí podvodníci, agresivní prostředí, boj jednoho proti druhému. Ženy takové prostředí nevyhledávají, mají rády spolupráci, mají rády klid. Proto a priori nevyhledávají velkou politiku. Ale je spousta žen v komunální politice. V malých vesnicích je velké zastoupení žen. Čím větší město, tím se více se tam ztrácejí. Tam jsou větší boje než na vesnici, kde jde o to, jak vesnici rozvíjet,“ soudí Jana Spekhorstová, předsedkyně Evropské unie žen. Druhým důvodem podle ní je logistika péče o rodinu. „U nás není dostatečně zajištěná péče o rodinu. Jsme zvyklí, že žena pracuje, ale ona má dvě směny. Po práci pracuje ještě doma, stará se o děti, nemocné rodiče. Jako společnost nejsme schopni jí v tom podpořit, pomoc a pak tu jsou stereotypy. Není zvykem, že by na rodičovskou chodil muž, jak se tomu už děje na západě. Žena v Česku nemá čas na věci, o kterých si není jistá, zda mají smysl.“

Žena do role otce národa podle voličů nezapadá

Jana Spekhorstová (vpravo) s dcerou, foto: Ondřej Tomšů

V Německu dlouhé roky působí ve vrcholné funkci kancléřka Merkelová, premiérku měli v Polsku i na Slovensku. Tam navíc poslední prezidentské volby vyhrála Zuzana Čaputová. Proč jsme se zatím v Česku nedočkali ženy v nejvyšší funkci? Podle Jany Spekhorstové žen nechtějí jít do předem prohraného boje. „Pro mne by před pár lety byla výbornou kandidátkou Miroslava Němcová, ale když se podíváte na průzkumy veřejného mínění, tak by to měla těžké a byla by vystavená všem útokům. Na Slovensku je jiná situace, tam otevřela dveře Magda Vášaryová. Ona věděla, že prohraje, ale pootevřela dveře. Jak pro Ivetu Radičovou, tak pro Zuzanu Čaputovou. Lidé si zvykli, že by mohla být na vedoucích pozicích žena. Voliči si musí zvyknout na to, že žena dělá práci dobře. Musí to vidět.“ Komentátor Českého rozhlasu Plus Radko Kubičko si myslí, že by i u nás bylo načase, ale přesto nevěří, že by po příštích prezidentských volbách usedla na Pražském hradě žena. „Prezident je jako novodobý český král, dokonce to tak bylo i během období komunismu, prezident je vnímaný jako otec, patriarcha. Ale co se týče funkce premiérky, tam bychom se přeci jenom mohli v nějaké dohledné době ženy dočkat.“

V současné vládě Andreje Babiše mají ženy vůbec největší zastoupení na ministerských postech, z 20 ministerstev má 6 z nich včele ženu. Dá se ovšem podle Radka Kubička říct, že se přístup žen ve vrcholné politice liší? Řeší političky problémy jinak než politici?

„ V tuto chvíli se nechovají jinak. Do politiky se dostávají spíše ženy, které se chovají jako muži, někdy lépe než muži, ale nevnášejí tam ženské otázky, proto bych volal po tom, aby politické strany přirozeným způsobem generovaly jak do ministerských funkcí, tak do vysokých funkcí ženy, protože jejich přístup se liší. Ženy mají jiná témata.“ Radko Kubičkou souhlasí s Janou Spekhorstovou, že nejsou vyřešeny rodinné záležitosti, starost o rodinu nepouští ženy do politiky. „Ta společnost je pořád velice mužská, maskulinní. Když už nějakou ženu do vrcholné funkce pustí, tak musí prokázat, že se chová stejně jako muži. Nebo ještě lépe. Ale to není jejich role. Je to záležitost spíše levicových nebo ekologických stran, které prosazují více solidární pojetí společnost, zatímco pravicové strany speciálně v Česku například ve srovnání s Německem prosazují velmi konzervativní postoje.“

Kvóty jako řešení?

„ Ještě před 5 lety jsem byla přesvědčená, že kvóty nejsou zapotřebí“, říká předsedkyně Evropské unie žen, „a pak jsem si vyměňovala zkušenosti s kolegyněmi z Evropy. A ty mi popisovali situaci v Německu. A bez kvót by nebyla ani Angela Merkelová, ani Ursula von der Leyenová. Já jsem velkou stoupenkyní kvót.“ Podle Radka Kubička by zavedení kvót úplně nepomohlo, ale mohlo by přispět k rovnoměrnějšímu zastoupení žen ve vrcholné politice. „Je-li nějaká skupina diskriminovaná nebo je problém, jak se dostat na nějaké vedoucí funkce, tak kvóty tomu mohou pomoci, ale situaci neřeší.“