Senátoři rozšíří ústavní žalobu na prezidenta, dosud k ní Senát přistoupil jednou
Prezident Miloš Zeman už víc než měsíc nevyhověl návrhu sociální demokracie na odvolání ministra kultury Antonína Staňka z ČSSD, nepřijal Staňkovu demisi a dosud ho neodvolal ani na žádost premiéra, které však podle ústavy hlava státu vyhovět musí. Senátorské kluby se proto v úterý dohodly, že připravovaná ústavní žaloba na prezidenta bude rozšířena o nečinnost. Senát dosud k ústavní žalobě na hlavu státu přistoupil jednou. Václava Klause zažaloval pro velezradu. Tehdy ale ÚS řízení zastavil.
Definitivní verzi ústavní žaloby tak senátoři dokončí po plánovaných schůzkách prezidenta s premiérem Andrejem Babišem z hnutí ANO a s vicepremiérem Janem Hamáčkem z ČSSD a ministrem Antonínem Staňkem. Zeman se sejde s Babišem ve čtvrtek na Pražském hradě, o den později přijme Hamáčka se Staňkem na zámku v Lánech.
Zemanův mluvčí Jiří Ovčáček označil krok senátorů za umělý pokus kriminalizovat politické jednání prezidenta republiky. Podle něj se senátoři s podáním žaloby chtějí jen zviditelnit, protože vědí, že ji nemůžou prosadit.
"Jde o politické gesto, bezobsažné a bez jakékoli šance na úspěch. A to senátoři velmi dobře vědí, čímž dokazují, že jim jde pouze o politizaci celé záležitosti. V Poslanecké sněmovně nemá tato záležitost vůbec žádnou šanci, aby byla schválena,"řekl Ovčáček. Dodal, že prezident republiky velmi důrazně dodržuje Ústavu České republiky.
Ústavní žalobou na Klause se soud nezabýval
K přijetí návrhu žaloby na prezidenta je třeba souhlas třípětinové většiny senátorů přítomných na dané schůzi, což je 49 v případě účasti všech 81 členů horní komory. Pod původní verzi žaloby se podepsalo 34 senátorů. Ti tak budou muset aktualizovanou verzi podepsat znovu. Podání žaloby by pak musely schválit ještě nejméně tři pětiny všech poslanců, tedy minimálně 120 členů dolní komory.
K ústavní žalobě na hlavu státu Senát přistoupil jednou, a to především kvůli rozsáhlé amnestii, kterou vyhlásil bývalý prezident Václav Klaus před odchodem z funkce v roce 2013. Ústavní soud o ní nerozhodl, řízení zastavil s odůvodněním, že Klausův mandát krátce po podání žaloby vypršel.
Pokud Ústavní soud shledá prezidenta vinným, ztrácí hlava státu úřad a způsobilost ho znovu nabýt. Nárok na prezidentský plat a další požitky po skončení výkonu funkce mu v takovém případě nenáleží.
