Na oddlužení dosáhne víc lidí a nebudeme stonat zadarmo

Hned dvakrát přehlasovala Sněmovna senátní veto. V prvním případě rozhodla, že lidé budou dostávat peníze i v prvních třech dnech nemoci. Ve druhém odmítla senátní úpravy insolvenční novely. Na oddlužení dosáhne více lidí, nicméně Senát navrhoval otevřít možnost osobního bankrotu i nejchudším lidem.

Ilustrační foto: Barbora Němcová

S čím insolvenční novela mimo jiné počítá, řekl ministr spravedlnosti za hnutí ANO Jan Kněžínek.

Jan Kněžínek, foto: ČT24

"Povinností každého oddlužovaného bude zaplatit svým věřitelům alespoň tisíc korun měsíčně, což není nijak horentní částka. Přesto v tom pětiletém cyklu bude splaceno alespoň 60 tisíc. Podle mě je to dostatečně motivující k tomu, aby se lidé zapojili do ekonomického procesu, což je jeden z hlavních cílů té novely."

Řada lidí v exekucích totiž pracuje načerno, protože z oficiálního výdělku by jim při splácení závazků zbylo jen minimum peněz. Podle mapy exekucí mělo v roce 2017 nějakou exekuci 9,7 procenta obyvatel Česka, tedy 863.000 lidí. Nejhorší byla situace v Ústeckém kraji, kde byla v exekuci téměř pětina obyvatel.

Každý osmý člověk v exekuci je ve věku 18 - 29 let. Podle Daniela Hůleho z neziskové organizace Člověk v tísni se podíl takových lidí zvyšuje s jejich věkem. Třeba mezi osmnáctiletými se s exekucemi potýká jedno procento mladých lidí, u dvacetipětiletých to už je deset procent. "Tito lidé se bohužel ne vždycky chovají obezřetně, nebo opatrně."

Dvě varianty oddlužení

Jan Farský, foto: Luboš Vedral, ČRo

Předloha ve schválené sněmovní verzi počítá se dvěma variantami oddlužení. První z nich předpokládá, že lidé splatí věřitelům za tři roky nejméně 60 procent svých dluhů. Ve druhé variantě by měli uhradit za pět let aspoň 30 procent dlužné částky. Pokud by zaplatili méně, o jejich oddlužení by rozhodoval soud. Ten by musel uznat, že se dlužník o splacení dluhů snažil. Právě tuhle podmínku chtěl Senát zrušit.

Například Jan Farský (STAN) tvrdil, že dlužníci budou žít pět let v nejistotě, zda budou na konci procesu oddluženi. Helena Langšádlová (TOP 09) podotkla, že předluženost lidí nemá jen ekonomické, ale politické dopady. Tato skupina obyvatel se podle ní častěji přiklání k extremismu. Naopak podle kritiků by senátní verze znamenala prakticky dluhovou amnestií. Například Jan Bauer (ODS) označil znění dolní komory za kompromis. Insolvenční zákon podle něho není o sociální podpoře dlužníků.

Sněmovna zrušila karenční dobu

Sněmovna přehlasovala Senát i v případě náhrady mzdy za první tři dny nemoci. Dosud zaměstnanci nedostávají nic. Nově by měli od července dostávat 60 procent vyměřovacího základu. Zaměstnavatelům se na druhou stranu sníží odvody. Zrušení karenční doby bylo jedním z hlavních požadavků sociální demokracie při vyjednání s hnutím ANO o koaličním kabinetu, který v dolní komoře tolerují komunisté.

Kateřina Valachová, foto: Filip Jandourek, ČRo

Podle jedné z autorek návrhu, poslankyně ČSSD Kateřiny Valachové, vznikal návrh několik let:

"Náš návrh vycházel z nejbližšího kompromisu, ke kterému byli schopni zaměstnavatelé a zaměstnanci přijít. Nicméně k absolutní dohodě nedošlo, to je pravda. Dělali jsme pro to maximum."

Zastánci proplácení prvních dnů nemoci poukazují na to, že karenční doba je trestání pracujících lidí za nemoc a hazardem se zdravím. Kritici naopak mluví o zrušení karence jako o populistickém kroku, který neúměrně zatíží podnikatele. Proti byla například opoziční ODS, důvody vysvětlil místopředseda strany a poslanec Martin Kupka.

"Česká republika měla prokazatelně vážné problémy se zneužíváním pracovních neschopností. Zavedení karenční doby to vyřešilo a dostali jsme se na stejnou úroveň jako jiné státy v západní Evropě. Obáváme se, že zrušení karenční lhůty bude znamenat jak dopady pro zaměstnavatele, tak dopady pro státní rozpočet."

Karenční dobu zavedla v úsporném balíčku vláda Mirka Topolánka (ODS). V Evropské unii ji uplatňuje polovina států. Pohybuje se v od jednoho do sedmi dní.