V domě na Strži napsal Karel Čapek většinu svých velkých děl

Tento týden jsme si připomněli 80 let od smrti Karla Čapka. Zemřel 25. prosince na zápal plic, jen několik měsíců před plánovaným zatčením gestapem. Vesnička Stará Huť u Dobříše byla jedním z jeho nejoblíbenějších míst. Karel Čapek tu ke konci svého života trávil veškerý volný čas. Chodil na procházky do přírody, organizoval slavnosti pro přátele a psal svá nejslavnější díla.

Dům na Strži, foto: Vojtěch Ruschka

Na první pohled je to obyčejná vesnice asi 40 km od Prahy. To ale nemění nic na faktu, že učarovala spisovateli, novináři, dramatikovi a překladateli Karlu Čapkovi. A to až natolik, že se zdejší dům autora slavné hry R.U.R. po jeho smrti proměnil ve spisovatelovo muzeum.

Vlastníkem domu, nazývaného podle nedalekého rybníka „Strž“, byl Václav Palivec, majitel sousedního zámku Osov. Ředitelka Památníku Karla Čapka Kristina Váňová vypráví, jak spisovatel, který oficiálně bydlel na pražských Vinohradech, dům získal:

Foto: Vojtěch Ruschka

„Dům Karla Čapka na Strži ve Staré Huti u Dobříše je pozůstatkem někdejší továrny na zpracování železa. Nejedná se tedy o žádnou vilu ani zámek. Karel Čapek sem přišel v roce 1935, když se oženil s českou herečkou Olgou Scheinpflugovou. Tento dům dostali jako svatební dar do doživotního užívání. Karel Čapek sem jezdíval na jaře a trávil tu léto. On tady nejen odpočíval, ale dá se říct, že také rehabilitoval prací na zahradě. Měl totiž chorobu páteře, která mu od mládí komplikovala život. V této pracovně také napsal všechna svá velká díla z období mezi lety 1935 a 1938.“

Právě na Strži vznikla díla Válka s mloky, Bílá nemoc, Matka či nedokončený román Život a dílo skladatele Foltýna. Strž ale nebyla jenom místem pro práci a odpočinek. Manželé tu také pořádali velkolepé slavnosti pro přátele:

„Za Čapkem sem přijížděli jeho přátelé z redakce. Nejčastěji tady pobýval Ferdinand Peroutka. Olga si sem zase zvala hereckou společnost. V některé dny byla zahrada plná lidí a podnikali i různé výpravy do okolí,“ uvádí Kristina Váňová.

Ferdinand Peroutka měl na Strži vlastní pokoj

Ferdinand Peroutka měl v domě i svůj vlastní pokoj. Často sem jezdíval, dokonce i po Čapkově smrti v roce 1938.

Pracovna, foto: Vojtěch Ruschka

Olga Scheinpflugová se následně pokusila dům proměnit ve spisovatelovo muzeum. Protože byl ale Karel Čapek komunisty považován za nepřátelského spisovatele a jeho díla směla vycházet jen omezeně, první expozice vznikla až v roce 1963. V době normalizace sice muzeum zůstalo otevřené, nicméně až do revoluce podléhalo různým ideologickým restrikcím. Proto na Strži na konci 20. století vznikla úplně nová expozice. Ve dvou patrech se tu můžeme dozvědět mnoho informací o životě a díle Karla Čapka, počínaje jeho narozením roku 1880, přes studia v Praze, Berlíně či Paříži, až po jeho úmrtí v důsledku zápalu plic. Autorovy myšlenky jsou doplňovány úryvky textů, ale také rukopisy některých jeho děl, či dobovými kostýmy k jeho hrám. Jak uvádí ředitelka památníku, asi nejzajímavější místností je Čapkova pracovna:

„Pracovna je původní. Je to asi nejhezčí místnost z celého domu. Denní světlo sem dopadá třemi velkými okny. I nábytek je původní. Vidíme tu Čapkův stůl. Nábytek je poměrně jednoduchý, většinou se jedná o vybavení, které už dosloužilo v jeho oficiální vile v Praze.“

Oblíbenými místy Karla Čapka vede naučná stezka

Karel Čapek s Olgou Scheinpflugovou, foto: MZV

V posledním patře pak můžeme navštívit právě pokoj Ferdinanda Peroutky a expozici věnovanou Čapkově ženě Olze.

V duchu přání Karla Čapka a jeho ženy Olgy se památník snaží být otevřeným kulturním centrem a organizuje nejrůznější výstavy, koncerty či zahradní divadelní představení. V roce 2012 vytvořili žáci nedalekého dobříšského gymnázia v okolí domu na Strži také naučnou stezku vedoucí po stopách Karla Čapka:

„Čapkovi učaroval nejen dům, ale i vlídná česká krajina, která ho obklopuje. Dům stojí pod velkým rybníkem, nedaleko jsou lesy, vytéká tu potok. Měl tu tedy svůj okruh, menší a větší, podle toho, kolik času mu zbývalo po práci, a svá oblíbená místa. My jsme na tento okruh umístili informační panely, takže se můžete podívat, kde bylo jeho oblíbené místo, kam chodil na houby, atd,“ dodává Kristina Váňová.

Procházku si lze zpestřit kvízem, kterým nás provází slavná Čapkova hrdinka, fenka foxteriéra Dášenka. Zejména nejmladší návštěvníci tak mohou u každého panelu odpovídat na různorodé otázky především o místní fauně a flóře.

Foto: Vojtěch Ruschka