Za sto let se život prodloužil téměř o 30 let
Jak se změnila demografická situace v Česku za sto let? Život se prodloužil o téměř 30 let. A to díky hygieně a dostupnosti lékařské péče. Téměř 50 procent dětí se rodí mimo manželství a roste věk prvorodiček. Pediatrická péče v Česku je jedna z nejlepších na světě. Na rozdíl od dob první republiky se téměř všichni novorozenci dožívají dospělého věku. U mikrofonu je Tomáš Kučera, vedoucí katedry demografie a geodemografie na přírodovědecké fakultě UK.
"Obyvatelstvo se měnilo výrazně. 20. století je velice turbulentní a to trvá dodnes. V roce 1918 skončilo mocnářství, skončila první světová válka, část lidí byla v zahraničí poté, co vznikla Československé republika. Část lidí opustila území České republiky, byly to většinou osoby jiné národnosti. Druhá světová válka také výrazně zamíchala kartami. Největší zásah do struktury obyvatelstva, národnostního složení a do jisté míry věkového složení, ale především do početního stavu, byl samozřejmě odsun Němců po druhé světové válce. Poté vývoj za socialismu a doba po roce 1989, kdy se hranice země otevřely, a kdy významnou roli hrála, a dnes nejvýraznější roli hraje, migrace."
Prodloužil se život obyvatel od dob první republiky?
Proč tomu tak je?
"Jsou to samozřejmě naprosto zásadní změny v různých oblastech. Je to především dostupnost a kvalita lékařské péče, účinnost léčiv, po druhé světové válce antibiotika, teplá tekoucí voda. Hygiena hrála obrovskou roli."
Kolik se rodí dětí oproti době před sto lety?
Rodí se děti častěji mimo manželství a kolik mají ženy dětí?
"Podle nejnovějších statistik se stále ještě většina dětí rodí v manželství, ale je to velice chabá většina. Téměř 50 % dětí se rodí mimo manželství. To ale neznamená, že by se rodily mimo rodinu. Je to dáno tím, jak se změnil vztah společnosti k manželství a k emancipaci nesezdaného soužití."
Jak se měnil průměrný věk prvorodičky v průběhu uplynulých sta letech?
"Tam je trošičku problém s předválečnou statistikou, nicméně se dá i s ohledem na průměrný věk při vstupu do sňatku odhadnout, že na začátku existence republiky byl průměrný věk ženy při narození dítěte kolem 25 let. Ten se po druhé světové válce začal výrazně snižovat. Dosáhl svého minima někdy počátkem 80. let, to bylo téměř 22 let. V současnosti je někde kolem 28 let. Zajímavý není jen průměrný věk prvorodiček, ale vůbec průměrný věk matek. Ten byl za první republiky o něco vyšší než je v současnosti, ale bylo to dáno tím, že ženy rodily další děti v pořadí. Dnes je nerodí. To znamená, kdybychom odhlédli od dětí vyššího pořadí, tak současné ženy rodí děti výrazně později, než tomu bylo za první republiky."
"Péče o novorozence a pediatrická péče je výkladní skříní české a dříve československé poválečné medicíny. Díky tomu došlo k jedné z nejvýraznějších změn v demografické reprodukci v oblasti kojenecké a dětské úmrtnosti. Kojenecká úmrtnost za těch sto let poklesla přibližně stokrát z dvou set promile na dvě promile. Pro ilustraci si představte, že se na počátku 20. let více než 20 dětí z každé stovky narozených nedožilo prvních narozenin a do dospělosti se nedostalo přibližně 24 až 25 % živě narozených dětí. To pro následnou reprodukci znamená, že se dospělosti dožily jen tři čtvrtiny původně narozených. V současnosti prakticky všechny děti, které se narodí, se dožijí dospělosti. Ty ztráty jsou na úrovni nižší než půl procenta. Je to jedna z nejvýraznějších změn za posledních sto let a je to něco, čím se Česká republika nejenom při příležitosti 100. výročí narození Československa může chlubit."
