František Kriegel jako Muž, který stál v cestě

Komunista, lékař, interbrigadista a muž, který odmítl podepsat tzv. Moskevský protokol, schvalující invazi vojsk do Československa. To byl František Kriegel. Jedna z předních osobností doby, kterou označujeme jako Pražské jaro. 50 let po okupaci vychází kniha, která připomíná jeho osudy, a chystá se i celovečerní film.

František Kriegel, foto: Ivan Kyncl, ČRo

"Slovenská národní rada potřebuje partnera k jednání o státoprávním uspořádání. Jde o prozatímní orgán do voleb, které proběhnou v průběhu nejbližšího roku. Jde o významný krok, soudruzi, k přípravě federálního zřízení. Je třeba vyřešit velmi složité problémy, zejména pravomoci obou národních orgánů, vytvoření vztahů mezi oběma národy, je třeba také, abychom zajistili i vliv na naše mezinárodní postavení. Jde o významný krok k přípravě federálního zřízení, k úpravě rovnoprávných vztahů obou národů. Jde o vrcholně významný akt, který vtiskne pečeť dalším dějinám vztahů národů naší země."

Takto vystoupil František Kriegel v červenci 1968 v Národním shromáždění, tehdy se připravovalo federativní uspořádání Československa. Františku Krieglovi bylo 60 let. Pocházel ze židovské rodiny z Haliče, v Praze pak vystudoval medicínu, bojoval ve španělské občanské válce, jako lékař působil v Číně a pomáhal i s organizací kubánského zdravotnictví. A také byl členem strany, jako zástupce velitele Lidových milicí se podílel na únorovém puči, v šedesátých letech pak byl předsedou Národní fronty a členem předsednictva ÚV KSČ.

Foto: Universum

Byl také jednou z předních osobností reformního proudu strany a tedy i období pražského jara. To násilně ukončil vpád vojsk Varšavské smlouvy a tady nastává asi nejdramatičtější část Krieglova už tak dost dramatického života. Spolu s dalšími československými politickými představiteli jej Sověti zadrželi a převezli do Moskvy. Takzvaný Moskevský protokol odmítl na rozdíl od ostatních podepsat. Tento okamžik vidí jako stěžejní i Ivan Fíla, autor nového románu o Františku Krieglovi Muž, který stál v cestě:

"Kdy řekne, i za cenu vlastní likvidace: nepodepíšu, nemůžu. Už seděl v letadle na Sibiř a byl smířený s tím, že ho tam nechají, zastřelí nebo co já vím. Věděl, že se už nedostane nazpátek, seděl už v letadle na Sibiř. Svoboda, Dubček a Smrkovský se s Brežněvem nedomluvili, on jim Kriegla odmítal vydat. Potom za ním ale šel Svoboda a promluvil mu do duše. Na základě tohoto rozhovoru jej propustil a Sověti jej přeložili z tohoto letadla do letadla československé delegace."

Nevidět černobíle

Krieglův případ byl výjimečný i podle historika Petra Blažka. Jeho postoj a osud se stal legendou. Jeho jméno nese i cena Nadace Charty 77 udílená za občanskou statečnost.

"Skutečně se v Moskvě zachoval velmi statečně a odmítl podepsat tu kapitulaci. Na druhou stranu to byl on, kdo připravoval s Lidovými milicemi únorový převrat v Praze a sehrál také velmi nepěknou roli jako náměstek ministra zdravotnictví při propuštění lidí ze zdravotnického resortu, tam probíhaly velké čistky. On sám byl pak v těch vnitrostranických čistkách rozdrcen. Legendou v dobrém slova smyslu se stal v srpnu 1968. Myslím si, že jeho příklad ukazuje, že skutečně i mezi těmi nejvyššími komunistickými představiteli je možné najít lidi, kteří si zaslouží úctu a připomenutí."

Právě s nejednoznačností života a postojů Františka Kriegla se musel při psaní knihy vyrovnávat i Ivan Fíla. Jeho román ale není jen o Krieglovi:

František Kriegel|Foto: Česká televize

"Je to o celé té naší zvláštní době před padesáti lety. Jsou tam i osudy jiných lidí. Velmi podrobně se zabývám také Dubčekem, Smrkovským, ale i Brežněvem, Kosyginem, Palachem, Karlem Krylem a jinými. To všechno dostávám do románové polohy, takže jsou příběhy vzájemně protkány. Ne, že bych se chtěl přirovnávat, ale když psal své knihy Zamarovský, tak chtěl zpopularizovat naši minulost a psal to takovou zábavnou formou. Já to nepíšu tak, aby to bylo vtipné, to možná na několika místech, ale píšu to tak, aby normální čtenář bez jakýchkoli znalostí se do toho příběhu ponořil a pochopil, kdo byl František Kriegel a neviděl to věc černobíle."

Ivan Fíla připravuje jako režisér také filmovou podobu románu. Snímek by měl vzniknout v mezinárodní koprodukci, hlavní role se ujme Tomáš Töpfer.