Podíl klientů internetového bankovnictví v ČR roste nejvíce v EU

Podíl uživatelů internetového bankovnictví na celkové populaci vzrostl v Česku v posledních deseti letech z 12 na 57 procent, což je nejvyšší nárůst v zemích EU.

Foto: JESHOOTS / Pixabay / CC0

Zatímco v roce 2007 se Češi řadili v žebříčku využívání internetového bankovnictví na 20. až 24. místo v EU, ke konci loňského roku jim patřila 12. až 13. pozice, vyplývá z údajů Eurostatu. Ve využívání internetového bankovnictví Češi přeskočili i Německo (56 procent). Vůbec nejvíce využívají internetové bankovnictví lidé v severských zemích, největší podíl mají Dánové (90 procent).

Rozmach internetového bankovnictví podporuje snižování hotovosti v ekonomice, tvrdí ekonomové. V ČR je osm milionů klientů bank, kteří by mohli využívat internetové bankovnictví. Využívá ho reálně asi polovina z nich.

Z Česka mizí malé prodejny - nestačí konkurovat velkým řetězcům

Foto: Hadonos, Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0 DEED

Podle Svazu obchodu a cestovního roku jen během loňského roku skončilo v České republice 1.082 prodejen do 400 metrů čtverečních. Z toho bylo 759 malých do 50 metrů čtverečních. Důvodů je několik. Například ten, že malé prodejny v malých obcích nebývají ekonomicky efektivní. Mají méně zákazníků, menší tržby. Také kvůli tomu, že nemají tak velký sortiment a nabídku služeb jako obchody ve městech.

Jak uvedla prezidentka Svazu obchodu a cestovního ruchu Marta Nováková, lidé sice mají rádi malé obchody, ale nakupovat jezdí do těch velkých. Slabší kupní síla obyvatel v menších sídlech souvisí také s tím, jak ubývá drobného místního podnikání. A to je podle Novákové především kvůli přílišné administrativě, která se k podnikání vztahuje.

"Pokud nebude podnikání v těch obcích, tak tam lidé nebudou zůstávat. Nebudou tam prodejny, nebude tam pošta. Je potřeba se zaměřit na podmínky podnikání."

Průměrná mzda letos za první čtvrtletí přesáhla 30 tisíc korun

Mzdy v Česku šplhají rekordně vysoko. Ukazují to data Českého statistického úřadu. Za první letošní čtvrtletí přesáhly hrubé průměrné mzdy 30 tisíc korun. To je meziroční růst o víc než 8 a půl procenta. Po započtení inflace rostla průměrná mzda o více než 6 a půl procenta. Na průměrnou mzdu ale většina zaměstnanců nedosáhne. Podle statistického úřadu dolní desetina zaměstnanců bere méně než 12 tisíc 135 korun. Naopak horní desetina více než 48 tisíc 199 korun. Nejrychleji rostly mzdy tam, kde je nedostatek lidí. Například profese ve skladech si za 10 let polepšily o 44 procenta.

Nerovnost v odměňování žen a mužů se v Česku nedaří snižovat, vyplývá ze zprávy Úřadu vlády. Ženy v Česku berou průměrně o 22 procent nižší mzdy než muži. Podle ředitele Odboru rovnosti žen a mužů Úřadu vlády Radana Šafaříka je jednou z příčin rozdílů v příjmech i dlouhá doba, kterou ženy tráví na rodičovské.

"Ve věkové kategorii do 30 let, tedy do té doby, než ženy zakládají rodinu, vydělávají "pouze" o 10 procent méně. K tomu největšímu propadu dochází právě z důvodu založení rodiny, a výpadku z trhu práce na poměrně dlouhou dobu."

Dlouhé výpadky žen trhu práce podle Šafaříka souvisejí i se špatnou dostupností různých forem předškolní péče o děti.

Zaměstnanci České pošty požadují víc peněz od státu

Foto: Tomáš Adamec, ČRo

Česká pošta se možná dočká vyššího příspěvku od státu. Zástupci senátu a sněmovny se shodli s odboráři, že letošní navýšení platů o sedm procent je nedostatečné. Pošta chce vyšší příspěvek na takzvané ztrátové služby, kterým by pokryla i vyšší platy zaměstnanců. Mluví až o miliardě a půl. Teď je příspěvek půl miliardy korun, který nestačí ani podle náměstka ministra vnitra Jiřího Nováčka:

"Z pohledu pošty a příjmů jejich zaměstnanců to zřejmě dostatečné není. Z hlediska výnosů celé České pošty za všechny činnosti, nejen za tu veřejnou službu, kterou má objednánu od státu, je otázka, co do té ceny patří, jaké náklady má pošta účtovat vůči státu, vůči Českému telekomunikačnímu úřadu."

Průměrná mzda zaměstnance České pošty je necelých 24 tisíc korun měsíčně, zatímco ta celorepubliková je zhruba o 4500 korun vyšší. Poště chybí asi tisíc zaměstnanců. Podle firmy tomu tak je právě proto, že jim nemůže nabídnout adekvátní plat.

Domácnosti utratily poprvé v historii za zdravotní péči více než 50 miliard korun

Výdaje českých domácností na zdravotní péči poprvé v historii překonaly hranici 50 miliard korun. Vyplývá to z údajů za rok 2016, které zveřejnil Český statistický úřad. Každý Čech včetně dětí tak ročně zaplatil zhruba 5000 korun. Za tři roky narostly výdaje domácností na zdravotní péči téměř o pětinu. V mezinárodním procentuálním srovnání ale platíme ze svého výrazně méně, než je průměr zemí OECD. Konkrétně doplácíme podobně jako lidé ve skandinávských zemích a v Německu a výrazně méně než třeba Bulhaři nebo Řekové.

Například příplatky u zubařů, regulační poplatky za pohotovostní služby nebo poplatky za různá potvrzení od praktického lékaře. Lidé ale platí z vlastní kapsy především léky, ať už se jde o doplatky za léky na předpis nebo volně prodejné přípravky, říká Vladimíra Kalnická z Českého statistického úřadu.

"Skoro polovinu ze svých celkových výdajů na zdravotní péči utratí domácnosti za léčiva. Konkrétně za léky na předpis vydají podle aktuálních údajů 10 miliard korun. Za volně prodejné léky a ostatní léčiva dalších 13,5 miliardy."

Z celkových českých výdajů na zdravotní péči hradí většinu pojišťovny. Nejvyšší výdaje hlásí za léčení nemocí srdce a cév, které jsou dlouhodobě nejčastější příčinou úmrtí.