Miliony turistů v Praze představují přínos i problémy
Přes sedm milionů turistů navštívilo předloni Prahu. Čísla, která vybízejí k nadšení nebo dokonce hrdosti, mohou ale na druhé straně znamenat i problém.
Alžbeta Kiráľová, prorektorka Soukromé vysoké školy obchodní v Praze říká, že podle indikátorů je turismus v hlaním městě už na hranici únosnosti.
"Je už cítit, že noční nájezdy mladých lidí do klubů a podobných zařízení způsobují, že lidé nemohou spát. Druhá věc je, že Praha je zamořená suvenýry z jiných částí světa. Další věcí je rozmach ubytování v soukromí, přinesl další fenomén. Před tím bydleli návštěvníci Prahy v hotelích, teď jsou ubytováni kdekoliv. To znamená, že turistický ruch se přenesl do jiných částí Prahy, kde na něj obyvatelé nebyli zvyklí."
Řešení? Jiné cíle, vyšší ceny
Světové turistické cíle se s přílivem lidí vyrovnávají různě. Dochází například ke zvýšení cen vstupného a různých poplatků. Jednou z možností je i snaha nalákat turisty mimo nejtradičnější místa. O to se v Česku snaží třeba agentura CzechTourism i některé cestovní kanceláře.
"Praha na to možnosti má. Různé aktivity umožňuje třeba řeka - jízdy na vodních lyžích, kajaku. Sportovci velmi rádi jsou do Troje, kde mají i možnosti ubytování v kempech a třeba toto by se mohlo podporovat. Diverzifikace turistických cílů je opravdu možná."Na turistický ruch je ale navázáno mnoho podnikatelských odvětví a tím pádem i pracovních příležitostí a nemusí jít jen přímo o cestovní kanceláře nebo agentury.
"Z hlediska podnikatelů je samozřejmě dobře, že lidé přijedou a zaplatí peníze za různé věci a služby. Bohužel všichni neuvažují dopředu a udržitelně. Pokud se totiž ta destinace, v bytech říkáme ´vybydlí´, tak tady asi ´vynavštěvuje´, tedy bude těmi návštěvníky tak přetížená, že ostatní si řeknou: tak tam nejdu, tam je tolik lidí, to je zbytečné. Podřezáváme si tak pod sebou větev. Říká se tomu efekt turistické pasti. Cestovní ruch má tu neblahou vlastnost, že dokáže sám sebe zruinovat."